K čemu je prostorová analýza?

Karel KomínekMarketingové nástroje

Prostorová analýza

Kobercové bombardování, nebo naváděná střela? O tom přesně je moderní kampaň. Pokud nevíte, kdo a kde jsou vaši voliči, nemůžete vést efektivní kampaň. Ať už kandidujete na úrovni republiky, kraje, senátního obvodu nebo města, měla by se stát prostorová analýza základem pro vaši kampaň.

Volební geografie se pohybuje na hranici hned několika disciplín. Střetávají se zde zájmy politické geografie, která je součástí politologie, ale i geografie, demografie a sociologie, které všechny využívají metody kolegů statistiků.

Nás bude nejvíce zajímat ta oblast, která sleduje rozdíly ve volebních výsledcích v prostoru, tedy proč vesnice A volila jinak, než vesnice B. Obecně se pracuje s faktory jako je rozmístění sociálních vrstev, menšin, věřících obyvatel, stupeň národní identity, míra nezaměstnanosti apod. Všechno vychází z teorie, že existují regionálně podmíněné odlišnosti, které mají vliv na volební chování.

Jedním ze základních ukazatelů je variační koeficient. Variační koeficient nám prozradí, jak moc se liší podpora strany v rámci zkoumaného prostoru.

Existují totiž strany, které mají podporu rozloženou poměrně rovnoměrně po celém území. Proto by je oblepení republiky billboardy více méně náhodně stálo hodně peněz, ale jen málo z nich by přišlo vniveč.

Naopak existují i strany, které mají podporu soustředěnou do určitých regionů. U těchto stran by bylo investování do území nepřítele doslova mrháním penězi, časem a lidským kapitálem.

Například největší hodnoty tohoto koeficientu měl při prezidentských volbách Přemysl Sobotka z ODS (CoV=0,853). Ten získal v tisících obcí do 3,8 % hlasů, ale v několika jednotlivých více než 26 %. Naopak nejmenší rozdíly v podpoře v rámci ČR měl Jan Fischer (Cov=0,298). Hned za Fischerem se umístil Miloš Zeman ze SPOZ s CoV=0,306 – tito dva kandidáti tedy měli nejrovnoměrněji rozloženou podporu.

 Pakliže víme, jak je naše podpora rovnoměrná, je čas podívat se, kde jsou naši voliči. Tady už do hry nastupují mapy. Pojďme si to ukázat na příkladu volební účasti z prvního kola prezidentské volby.

Volební účast

Jak jistě pozná i laik, zdá se, že pohraničí volby příliš nezajímaly. Kde ještě přišlo málo voličů? Byly to zejména regiony s horší ekonomickou situací: Ústecký, Karlovarský kraj a také sever Moravy, Slezsko a rudá je i Ostrava.

Naopak zeleně svítí Vysočina. Přesto rozdíly v účasti nebyly až tak extrémní, o čemž svědčí variační koeficient CoV=0,129.

A teď se pojďme podívat, jak se rozhodovali voliči ve druhém kole prezidentské volby. Dopadlo to tak, jak asi čekáte – Karel Schwarzenberg bodoval zejména v Čechách a ve velkých sídlech. Volily jej také kraje, které v rámci ČR patří k těm sociálně klidnějším.

schwarzenberg-r2

U Zemana to bylo naopak, tedy problematičtější kraje a menší sídla. V druhém kole už nám zbyli jen Miloš a Karel, proto není divu, že do sebe mapky “zapadají”. Ono to tak bylo i v prvním kole. Ostatně míra shody prostorového rozložení podpory mezi koly byla i podle matematiky velmi vysoká.

zeman-r2

Vyšší byla ale přece jen u Karla Schwarzenberga (korelační koeficient 0,851), který naznačuje, že voliči zůstali Karlovi mezi koly věrní. Na druhou stranu ten samý koeficient u Zemana vyšel nižší (0,652), což ale tady ukazuje spíše na příliv voličů od kandidátů, kteří v prvním kole vypadli.

Pro reálné použití by se samozřejmě hodily mnohem více mapy, které nezobrazují procenta, ale hlasy. Přesněji řečeno počet lidí, které můžeme naší kampaní zasáhnout. Tedy naše předchozí voliče i voliče spřízněných stran.

Kdyby se tedy oba pánové rozhodli kandidovat znovu, už určitě ví, kam soustředit svou kampaň a kam raději neinvestovat. A to jsme ještě ani nenakousli možnost zjišťování profilu voliče v jednotlivých regionech pomocí statistických metod.

Strany, ale i kandidáty zejména na lokální úrovni bude jistě mnohem více zajímat prostorová analýza na tom nejnižším stupni – jednotlivých ulic. Pomocí moderních vizualizačních metod jsme schopni zobrazit doslova kde vaši voliči bydlí.

Prostorová analýza voleb

A k čemu je dobré vědět, na které ulici města je nejvíce vašich voličů? Kromě cílení letákové kampaně do schránek nebo rozmístění billboardů na přirozené spádové body (obchody, zastávky) můžeme tyto informace využít i při plánování door-to-door kampaně.

Získat ale pouze své věrné voliče nemusí stačit. Proto může mapa zobrazovat mnoho dalších údajů, například i voliče, které můžeme nejsnadněji získat. A to se potom kampaň dělá úplně jinak!

Ať už plánujete utratit 50 000 nebo 15 milionů, bez prostorové analýzy se neobejdete. Můžete sice střílet i poslepu, ale proč riskovat, když nám moderní analytické metody nabízejí řešení.

[fb_button]