Sociální síť Facebook dnes patří mezi základní nástroje politické komunikace a volebních kampaní. V české politice o sobě dal FB poprvé vědět v roce 2009 a i dnes, o šest let později, s ním řada českých politiků neumí správně zacházet. Že se nejedná jen o hračku pro náctileté, se přesvědčila již řada z nich.
[fb_button]
ParoubEgg 2009
První výraznou situací, kdy Facebook neplánovaně zasáhl do české politiky, byla předvolební kampaň ČSSD pro volby do Evropského parlamentu 2009. Poté, co v květnu 2009 na předvolebním mítinku v Kolíně obdržel tehdejší předseda ČSSD Jiří Paroubek mimo potlesku také zásah vajíčkem, odstartoval fenomén ParoubEgg.
Nezvládnutá krizová komunikace vedla k medializaci “útoku”, který na své zopakování nedal dlouho čekat: nejdříve Paroubek na demonstranty zařval “prasata” a před novináři celý incident zapřel, aby ČSSD ještě večer v tiskové zprávě incident naopak potvrdila.
Brzy poté se na Facebooku objevila skupina s názvem “Vejce pro Paroubka v každém městě!”, která do června 2009 sdružovala 55 000 fanoušků (tehdy měl Facebook něco málo přes 800 000 českých uživatelů). A desítky až stovky létajících vajíček se skutečně staly běžnou realitou na mítincích ČSSD, která to označovala za součást negativní kampaně ODS.
ParoubEgg se stal internetovým memem, který si žil vlastním životem – vznikaly různé online hry, fotomontáže i zábavné weby. Nakonec ke klidu zbraní vyzval sám zakladatel stránky. Aféra ParoubEgg poprvé ukázala politikům, že aktivita na internetu se může snadno přelít do reálné akce. To se následně potvrdilo ještě mnohokrát.
Díky Facebooku přišel o křeslo primátora
O podcenění síly Facebooku ví své i někdejší primátor Brna Roman Onderka (ČSSD). Magistrát města Brna nechal v roce 2014 smazat facebookovou stránku recesistického uskupení Žít Brno, které primátora a vedení města dlouhodobě kritizovalo.
Důvodem mělo být neoprávněné používání sloganu Žít Brno z návrhu city identity, který Brno pořídilo za 600 000 Kč, nicméně dále s ní nijak nepracovalo a dokonce si nezaregistrovalo odpovídající doménu. Mnohem pravděpodobněji ale celá akce souvisela s projednáváním územního plánu, kdy skupina Žít Brno vyzývala občany k podávání připomínek.
Stránka aktivistů měla v době odstranění 17 000 fanoušků. Po smazání se rozpoutala doslova mediální smršť, protože celý akt byl vnímán jako cenzura politického vedení města – Žít Brno se tehdy dostalo i do hlavního zpravodajství České televize. Klasický Streisand Effect.
Mediální experti odhadli cenu kampaně, kterou média aktivistům udělala, na 10 milionů korun. Brzy vznikla nová facebooková stránka s názvem Žít Brno RIP, která velmi rychle překonala původní počet fanoušků.
Recesistické uskupení navíc využilo získaný drive a ohlásilo kandidaturu v komunálních volbách roku 2014, ve kterých obdrželo přes 11 % hlasů a 7 mandátů v zastupitelstvu. V současnosti vládne v koalici Brnu a Onderka i s ČSSD byl nucen odejít do opozice. To vše díky Facebooku.
Humlovi aféra s Kvitovou uškodila
Facebook sice funguje na bázi zveřejňování názorů, avšak platí jisté hranice – a pro politiky dvojnásob. V červenci 2014 poslanec Stanislav Huml (ČSSD) na Facebooku hlasitě kritizoval tenistku Petru Kvitovou, za to, že své příjmy nedaní v České republice, ale v Monaku, kde žije. Kvitovou dokonce označil za “lidskou špínu” a požadoval odebrání českého občanství.
Nicméně post se velmi rychle otočil proti němu, když se Kvitové zastal například ministr financí Andrej Babiš (ANO), který prohlásil, že Kvitová proslavila Česko více než její kritici. Sám Huml následně své výroky o Kvitové popřel a tvrdil, že pouze sdílel článek, se kterým ve většině souhlasil.
Avšak jeho slova dokazuje nejen screenshot jeho statusu, ale také nahrávka rozhovoru, který v téže době udělal pro Rádio Impuls. Huml nakonec uvedl, že se ke kauze již nebude vyjadřovat a uznal, že mu uškodila.
Udušení uprchlíci a konec kariéry mladého lidovce
Devastující účinek nepromyšleného postu poznal v srpnu 2015 člen KDU-ČSL Daniel Kalenda, který na své facebookové stránce uveřejnil urážlivý text na adresu zemřelých uprchlíků, kteří se v Rakousku udusili v chladírenském voze.
„Prej jim došel vzduch hned, co se zavřely dveře. A co má bejt? (…) Svět je prej zdrcen, já netruchlím, není mi jích líto… Vůbec! Je to lůza, špína a živel, co sem nepatří,“ zněla část Kalendova příspěvku, který obletěl média. Vedení KDU-ČSL se od Kalendova názoru okamžitě distancovalo a sám Kalenda příspěvek smazal.
Nicméně post ho stál nejen funkci člena celostátní revizní komise, ale také členství v KDU-ČSL, která ho velmi rychle ze strany vyloučila. Kalenda byl také nucen zveřejnit omluvu, ve které vinu svedl na požití alkoholu. V reakci na vyloučení ze strany svůj osud přirovnal k Janu Husovi.
Škromach je Pan Selfie
Na titul samozvaného experta využívání Facebooku aspiruje senátor Zdeněk Škromach (ČSSD), který proslul svou zálibou v natáčení videí a focení selfie. Škromach pracuje na své kampani pro volby do Senátu v roce 2016 již od roku 2013, současně si buduje vlastní značku pro prezidentské volby, do kterých se sám nominoval, ačkoliv nemá požehnání své strany.
Škromach se kvůli své svérázné činnosti na sociálních sítích dostává do médií vcelku často. Mezi jeho prvotní pokusy patřily Hovory od bazénku se Zdeňkem Škromachem z roku 2013, které aktuálně pokračují v Hovorech Pana Selfie, jak si Škromach začal sám říkat. Současný vlog točí sám pomocí selfie tyče.
Proslulejší jsou ovšem jeho selfie fotografie. První, kterou prorazil do médií, byla fotografie s prezidentem Zemanem v pozadí s portrétem prezidenta Masaryka z roku 2014. Z fotografie byl na Facebooku okamžitě hit a dočkala se řady parodií. Škromach se znovu dostal do záře reflektorů poté, co sdílel své selfie z pietní akce v Terezíně v lednu 2015, za což byl ovšem spíše kritizován, než vysmíván.
…i mistr Facebooku se občas utne
Škromach však na Facebooku vzbudil pozornost také používáním tlačítka “like” a nevhodnými komentáři. Když v květnu 2015 napsal komentář “vypráskat tyto kolaboranty“ na adresu brněnských zastupitelů, kteří vyjádřili lítost nad divokým odsunem českých Němců po druhé světové válce, musel si znovu projít kolečkem kritiky a vysvětlování.
V téže době dal “like” komentáři jisté uživatelky “Pořád jsem nepochopila, proč se Brno bude omlouvat. Asi za ta nacisty páchaná zvěrstva na našich spoluobčanech. Neměli se Němčouři odsouvat, ale postřílet”. Škromach poté uvedl, že “like” používá spíše ve smyslu, že příspěvek četl než, že se mu líbí, ale vysloužil si jen další kritiku.
Svou reálnou neznalost internetového prostředí rázem prokázal, když sdílel uživateli vyrobenou plaketu “toto přečetl Zdeněk Škromach”, která vycházela z meme Pedobear Seal of Approval. Škromach sice prozatím veškeré své mediální přehmaty ustál, avšak otázkou je, jestli mu nesrazí vaz v prezidentských primárkách. Už nyní po internetu koluje řada parodií jeho fotografií a výroků.
Musíš vědět, ke komu mluvíš
Přehmatu, který stál politické body, se na Facebooku dopustil i poslanec a místopředseda KSČM Jiří Dolejš, když na svém profilu sdílel fotografii undergroundové skupiny The Plastic People of the Universe, kterou opatřil popiskem “Legenda”. Stejného názoru ovšem nebyli někteří jeho fanoušci.
„Proč jste poslancem za komunisty? Tato vaše legenda byla proti socialismu,“ ptala se v komentářích Dolejše jedna z uživatelek. Dolejš se následně pokusil krotit vášně, když uvedl, že nechce spojovat hudbu s politikou. Ztrátu voličů si ale nepřipustil.
Kebab pro Tomia
V lednu 2015 sdílel Tomio Okamura na svém facebookovém profilu návod, jak zatočit s radikálními islamisty v Česku, jehož autorem byl člen grémia Úsvitu Jiří Kobza. Text vyzýval, aby Češi v okolí mešit venčili psy a prasátka či bojkotovali prodejce kebabů.
[quote align=“center“ color=“#999999″]Každý koupený kebab je další krok k burkám[/quote]
Proti návodu, který někteří považovali za nechtěnou parodii, se na Facebooku okamžitě zvedla vlna kritiky. Vznikla například stránka “Kebabem proti debilitě” s 8 tisíci fanoušky, která vytvořila i událost “Celonárodní den kebabu”, ke které se připojilo 15 tisíc uživatelů.
Dalšími stránkami byly “Kebab pro Tomia” se 4 500 fanoušky či vegetariánská mutace “Falafel pro Tomia”. Uživatelé Facebooku si také hromadně posílali a sdíleli parodie a montáže. Okamura po medializaci textu často upozorňoval, že není jeho autorem, ale nikdy se od něj více nedistancoval.
Okamura byl díky aféře vykreslen médii jako ne příliš kompetentní xenofob. Aféra možná přispěla k puči uvnitř strany, k němuž se někteří poslanci rozhodli údajně také proto, že radikální Okamurovy výroky poškozovaly stranu.
[fb_button]
Analytik a editor webu. Absolvent Institutu politologických studií na Univerzitě Karlově v Praze. Zaměřuje se na politickou komunikaci a PR.