Finanční limity na kampaň nezabrání stranám utrácet více

Jakub KonrádKomentáře

financovani-kampani

AKTUALIZOVÁNO 29. 7. 2015 Strany by nově mohly ve Sněmovní kampani utratit 90 milionů. Zákon je pravděpodobně namířen proti hnutí ANO, které je schopno vést mimořádně nákladné kampaně. Otázkou zůstává, zda a jak v praxi budou limity fungovat.

[fb_button]

Ve čtvrtek 25. června se Legislativní rada vlády měla zabývat třemi novelami zákonů, které by významným způsobem měly zasáhnout do financování politických stran a jejich propagaci směrem k voličům.

V první řadě se jedná o novelu zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích, která by měla výrazným způsobem změnit kontrolu a pravidla pro financování stran a hnutí. Tou druhou novelou bylo zavedení kvót, které by upravovaly poměr můžu a žen na kandidátních listinách pro všechny typy voleb.

Poslední novela je pak o financování politických kampaní, která by kromě zastropování výdajů na předvolební kampaně měla definovat i to, co politická kampaň je.

Kritizovaná pravidla prezidenstké kampaně jako vzor

Návrh této novely je poměrně nový a obsahuje celou řadu problematických částí, ať už se jedná o časové vymezení předvolební kampaně, definici kampaně, či zastropování výdajů pro prakticky všechny typy voleb.

Předlohou novely byla úprava pro přímou volbu prezidenta. Nutno podotknout, že pravidla pro financování prezidentské kampaně byla kritizována jako bezzubá, protože nezahrnovala postihy, takže jsou prakticky nevymahatelná. Navíc definice lhůt nebo kampaně samotné byly velmi vágní.

Na novele se podepsal spěch, s jakým se schvalovala přímá volba prezidenta a ačkoli pravidla oficiální existují, reálně nic neovlivňují. V praxi se ukázalo, že limity a zákony se dají poměrně jednoduše obejít a vyúčtování nemusí být ani půl roku po volbách zcela v pořádku, přesto se kandidáti žádného trestu či sankce bát nemusí.

Děravá pravidla nikoho neomezí

Ale zpátky k nové úpravě. Novela vymezuje a definuje i samotnou volební kampaň. Za tu se považuje jakákoliv propagace kandidující politické strany, hnutí, kandidáta a volební agitace v jejich prospěch či ve prospěch jiné politické strany, hnutí, kandidáta s jejich vědomím. Současně se za volební kampaň považuje i negativní kampaň vůči ostatním kandidujícím. Veškeré volební agitace by také měly nově obsahovat informace o zadavateli.

Dále by měl být zaveden časový limit na všechny typy kampaní. V praxi by to tak znamenalo, že oficiální předvolební kampaň by trvala od doby vyhlášení termínu voleb až do vyhlášení výsledků. Zpravidla by tak kampaň byla omezena na tři měsíce. Tato doba je pro předvolební kampaň více než dostatečná i vzhledem k tomu, že horká fáze se odehrává většinou dva až tři týdny před volbami.

Problematická by však mohla být pro nové strany, které se potřebují svým voličům představit a zaujmout. Na druhou stranu však nemusí být časové omezení prakticky žádný problém, jak ukázala například zkušenost na Slovensku v případě prezidentských voleb.

Kiska

Nezávislý kandidát Andrej Kiska již dlouho před volbami polepil celou zemi svými billboardy, na kterých nechybělo nic, kromě oznámení, že kandiduje na prezidenta. Oznámení o kandidatuře se objevilo až v období oficiálně vymezené pro předvolební kampaň. Podobně by mohl být zákon obejit i v České republice.

S časovým limitem jde ruku v ruce i limit finanční. Protože kampaň je vymezena třemi měsíci, počítá se pouze to, co strany utratí během této doby. Pokud tak nakoupí vše dostatečně dopředu, což se standardně děje, finanční limity je nijak omezovat nemusí, protože budou zahrnovat pouze výdaje na platy.

[message_box title=“Nový úřad pro kontrolu financování“ color=“blue“]Za porušení pravidel by mohl ukládat pokuty nový Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Výše pokut by mohla dosahovat až 500 000 Kč. Za překročení limitu pro financování kampaně by sankce měla podle návrhu činit 1,5násobek částky, o kterou byl limit překročen.

Úřad také zveřejní transparentní účty všech stran na webu. Pokud bude v účetnictví partají nalezena chyba, může jim úřad zastavit vyplácení státního příspěvku.[/message_box]

Strany si mohou tuto lhůtu také „protáhnout“ díky tematickým kampaním. Příkladem mohou být aktuální akce TOP 09. Ta v současné době spustila kampaň proti EET a zároveň kampaň Jsme TOP k přilákání nových a zejména mladých straníků. Již nyní se tyto kampaně dají označit za přípravu na krajské volby, přesto nejde o její součást. I kdyby je však TOPka spustila těsně před volbami, platí to stejné, co v případě Slovenska. Pokud by nikde neumístila informaci, že jde o propagaci k volbám, nebylo by možné tyto kampaně do oficiální předvolební kampaně zahrnout.

Stejné limity bez ohledu na velikost

Jaké se chytají finanční omezení? Pro volby do Poslanecké sněmovny by byl limit 90 milionů (v původním návrhu 80 milionů) korun, pro volby do Senátu 2,5 milionů na obvod (původně v prvním kole 3 a ve druhém 0,75 milionů).

V rámci voleb do Evropského parlamentu by byly maximální možné náklady nižší, „jen“ 50 milionů korun. V krajských volbách se limit také změnil, strany by mohly v každém kraji utratit nejvýše 7 milionů (původně 5 milionů) korun, za celou republiku tedy 91 milionů, což je prakticky totožné se sněmovními volbami. Do výdajů na volební kampaně by přitom měly spadat všechny finanční prostředky, které byly vynaloženy na úhradu nákladů volební kampaně a to nejen ty, které vynaložily sami strany, ale i ty které se zavázaly za strany uhradit třetí osoby.

Právě finanční limity se momentálně jeví jako nejvíce problematické. Nejde ani tak o jejich výši, neboť horní hranice u všech typů voleb v současné době (oficiálně) dosahuje jen ČSSD, ODS a hnutí ANO.

[message_box title=“Limity na kampaně“ color=“blue“]Sněmovní volby: 90 milionů
Prezidentské volby: 50 milionů
Evropské volby: 50 milionů
Krajské volby: 7 milionů na kraj, celkem 91 milionů
Senátní volby: 2,5 milionů na obvod
Komunální volby: bez limitu
[/message_box]

Nelogická je spíše rozdílná výše nákladů pro volby do Poslanecké sněmovny a Evropského parlamentu, i když v obou případech se jedná o celostátní volby. Jako neadekvátní a diskriminační se jeví také limit pro krajské volby. Přeci jen těžko lze vést s jednotným limitem stejnou kampaň v Karlovarském nebo třeba Středočeském kraji.

cuba

Problémy s vysvětlováním financování kampaně měl například senátor Čuba

Skutečným problémem je také význam a případný přínos těchto limitů. Nedomnívám se, že by limity pomohly zprůhlednit financování kampaní, naopak – motivace zatajovat se zvýší. I strany samotné se shodují, že případné limity bude možno poměrně lehce obcházet.

Raději nic nedělejte, mohli byste nás dostat do potíží

Limity by mohly být problematické i kvůli započítávání nákladů třetích osob. Pokud by tak někdo chtěl podpořit svého kandidáta či strany v jakýchkoliv volbách, musely by se případné náklady do kampaně započítat, jinak by hrozil finanční postih. Tento fakt by tak mohl jít proti současnému trendu, v rámci kterého se strany snaží své voliče a podporovatele přimět k větší podpoře a aktivnímu zapojení nejen do předvolebních kampaní.

Ad absurdum by mohl někdo z konkurence koupit např. velmi nešikovně umístěné a velmi drahé billboardy za 5 milionů, se kterými by strana vůbec nepočítala, a tak ji výrazně omezit manévrovací prostor. V krajských volbách, kde je limit 7 milionů korun, by se to jistě projevilo.

volební týmy budou trnout, co jejich podporovatelé pro strany a kandidáty koupí…

Obecně to povede k tomu, že budou volební týmy trnout, co jejich podporovatelé pro strany a kandidáty koupí a proto je pravděpodobně budou vyzývat k tomu, aby nic nedělali. Po 26 letech, kdy se konečně podařilo v občanech vybudovat dostatek angažovanosti na to, aby si na plot pověsili plachtu, nebo šli dobrovolničit o svém volném čase.

Do limitů se bude započítávat pouze to, o čem strany věděly. Ale dokažte někomu, že něco dělal s vaším vědomím nebo bez…

Zatím se ani neřeší důsledky, které by novela mohla mít na veřejnoprávní média. Již nyní si strany poměrně důsledně hlídají, jak velký mediální prostor mají její konkurenti. I veřejnoprávní média si čas od času stěžují na tlak ze strany politiků, kteří požadují rovný přístup do médií pro všechny politické strany.

Dokáži si představit, že v případě přijetí novely by tento tlak jistě vzrostl, jelikož by jakýkoliv čas před kamerou či v éteru znamenal možnost se zdarma a bez porušení zákona prezentovat voličům.

Politická reklama se neřeší

Neřeší se také problém politické reklamy. Vzpomeňme si na reklamu Andreje Babiše, který před volbami do Sněmovny v roce 2013 v televizním spotu vystoupil spolu s Jaromírem Jágrem a propagoval jednu ze svých značek, Vodňanské kuře. Již tehdy se debatovalo, zda jde o součást předvolební kampaně Babiše respektive hnutí ANO, či jde o klasickou reklamu firmy, ve které má majitel možnost a právo vystoupit.

V poslední době se také objevily debaty, jestli reklama na Kostelecké uzeniny s písničkou “Bejvávalo dobře” a sloganem “Bude dobře – napořád” není jakousi metareklamou a pokračování rétoriky ANO “Bude líp”.

Zmíněná reklama na Vodňanské kuře nakonec byla Radou pro rozhlasové a televizní vysílání přijata jako bezproblémová, ačkoliv se jednalo o jasnou reklamu na Babiše – politika. S novelou by se však tento způsob propagace skrze vlastní firmy mohl stát normální. Kandidáti na poslance by tak na nás nově mohli koukat z billboardů nejen jako politici, ale i jako majitelé a propagátoři svých firem, jelikož by takováto kampaň nepodléhala finančním ani časovým limitům.

M. Kalousek ve spotu na Kosmas.cz. Klip byl umístěn pouze na internet.

Naopak jistým náznakem dobrých úmyslů je třeba zavedení transparentních účtů, limit na dary stranám 0 korun pro právnické osoby, 1 milion pro fyzické osoby (může se ještě změnit) a zavedení povinnosti podepisovat všechny materiály, které strana platí, tedy i negativní kampaň. Na druhou stranu zadávat a platit jsou dvě rozdílné věci…

[message_box title=“Odpůrci transparentnosti“ color=“blue“]Proti návrhu má podle dostupných informací námitky Úřad pro ochranu osobních údajů, který nesouhlasí se zveřejňováním údajů o každé osobě, která ve prospěch kandidáta na prezidenta uhradila nebo se zavázala uhradit výdaje na volební kampaň.

Svaz měst a obcí je proti povinnému přidávání informací o zadavateli a zpracovateli na volební billboardy. Rovněž protestuje proti zavedení zákazu využívat k volební kampani krajská a komunální média.[/message_box]

Vezměme si například onu známou inzerci proti Karlu Schwarzenbergovi, která se objevila v Blesku v první den prezidentské volby. Ano, z neúspěchu Schwarzenberga by asi nejvíce těžil Zeman, ale teoreticky inzerát mohl přes právníka Zavadila zadat kdokoli z jakéhokoli volebního týmu (nebo také ne). Proto by se inzerce nezapočítala do výdajů žádného kandidáta a nemusela by být ani opatřena žádným logem. Právě k podobným podpásovkám by ale regulace měla směřovat.

Lex ANO

Snaha zavést pravidla do volebních kampaní je jistě chvályhodná, v současné podobě je však novela o politických kampaních značně problematická. Byla vytvořena narychlo a jen za účelem omezit finanční možnosti hnutí ANO. Neziskové organizace se shodují, že je potřeba zavést regulace pro kampaně, nicméně ty by měly vést ke zvýšení transparentnosti, ne primárně k omezení výdajů na kampaň, které transparentnost nezaručí.

Paradoxní na celé situaci jsou však dvě věci. Za prvé ani strany samotné nevěří, že by případné omezení (časové či finanční) předvolebních kampaních vedlo k větší transparentnosti a očištění politických stran a hnutí od kontroverzních firem a financování. Už teď strany navíc počítají s tím, že zejména novela o předvolebních kampaních může po případném projednání ve Sněmovně vypadat úplně jinak, než jak v současné době míří k projednání na vládu.

Za druhé by případné přijetí limitů nepoškodilo ani tak hnutí ANO, ale velice by ztížilo vznik nových politických stran, které by měly ambice dostat se do Poslanecké sněmovny.

Osobně se domnívám, že by novely měly být projednány odděleně a přijata by měla být ta část, nad kterou v současné době panuje veskrze shoda – tedy část o financování politických stran. Pravidla pro politické kampaně by měla být projednána více a zevrubněji.

V současnosti se počítá s tím, že by pravidla měla platit od 1. ledna 2017 (původně 2018) tedy až po krajských a senátních volbách (původně i sněmovních). Není proto potřeba spěchat a přijímat zákon jen kvůli omezení jedné ze stran, když může být zákon připraven pořádně a s výhledem na jeho dlouhodobé fungování.

[fb_button]