Výsledky voleb

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013 se konaly na konci října. Jednalo se o předčasné volby, kterým předcházela červnová razie na Úřadu vlády, při které byla zatčena šéfka kabinetu premiéra Nečase Jana Nagyová. Pod tímto jménem je známá i celá kauza, která vyústila Nečasovou rezignací na post předsedy vlády i ODS.

V srpnu téhož roku si poslanci odhlasovali rozpuštění Sněmovny a Česká republika mířila k předčasným volbám, ke kterým je vedla vláda Jiřího Rusnoka jmenovaná prezidentem Milošem Zemanem.

Volby 2013 byly tragické pro tehdejší vládní koalici ODS, TOP 09 a VV (LIDEM). ODS přišla o 670 000, TOP 09 o 270 000 hlasů a VV (LIDEM) se do Sněmovny vůbec nedostaly. Kupodivu i opoziční ČSSD získala o 138 000 hlasů méně. Největší úspěch zaznamenalo hnutí ANO nebo KDU-ČSL, které v minulém období ve Sněmovně nepůsobily.

První se umístila ČSSD (20,45 %), druhé místo obsadilo hnutí ANO (18,65 %), třetí skončila KSČM (14,91 %) a následovaly TOP 09 (11,99 %), ODS (7,72 %), Úsvit (6,88 %) a KDU-ČSL (6,78 %). Pod 5% klauzulí skončila Strana zelených, Piráti nebo Svobodní.¹

Témata kampaní

Kampaně ve sněmovních volbách v roce 2013 byly poznamenány předčasným vyhlášením. Politické strany musely často narychlo rozšiřovat své připomínací nebo zavádějící kampaně a po celou dobu improvizovat. Témata kampaní se soustředila na „změnu“. Levice chtěla napravit sedmileté vládnutí pravicových koalic, pravice nechtěla rozšíření pravomocí prezidenta, nové subjekty se důrazně vymezovaly vůči zavedeným stranám.

Nechyběly ani motta a slogany. ČSSD měla slogan „Prosadíme dobře fungující stát“, ANO šlo do voleb s mottem „Aby tu chtěly žít i naše děti“. KSČM použila slogan „Změna doleva“, TOP 09 „Víme, kam jdeme“ a ODS jako vůbec první spustila kampaň s hashtagem „#Volím_pravici“. KDU-ČSL měla motto „Dáme zemi do pořádku“, Strana zelených „Můžeme to změnit“. Negativního sloganu využil Úsvit „Konec bordelu a korupce“ nebo SPOZ „Zastavili jsme Kalouska“.

Vedení kampaní

ČSSD v kampani využila celou škálu externích poradců a agentur. Hnutí ANO vsadilo na zkušené experty a profesionály. Hlavním stratégem kampaně byl Alexander Braun, zapojily se i externí agentury (PSB, Campaigns – Anna Matušková), tým na online (Marek Prchal) nebo Petr Topinka (komunikace, reklama). TOP 09 vsadila na externí poradce zejména pro sociologické průzkumy. ODS vyhledala externí pomoc pro tvorbu grafiky nebo průzkumy veřejného mínění. Úsvit využíval agentur velmi málo (web, fotografování, billboardy). U KDU-ČSL nepracoval žádný poradce na plný úvazek, většina věcí byla řešena v rámci strany. Odborným poradcem SPOZ byl Roman Lipták.

Stejně jako v minulých letech ani v těchto volbách se nedá mluvit o profesionální kampani v případě KSČM. Pozice volebních manažerů ve stranách zastávali například Milan Chovanec (ČSSD), Andrej Babiš (ANO), Petr Šimůnek a Jiří Dolejš (KSČM), Jaroslav Poláček (TOP 09), Jan Zilvar (Úsvit) nebo Vít Doležálek (KDU-ČSL).

Negativní kampaň

Politické strany si byly vědomy faktu, že voliči jsou z vedení negativních kampaní otrávení a žádají konkrétní témata a vize. I z toho důvodu nebyla negativní kampaň vedena v takové míře jako v předchozích letech. Neznamenalo to ale, že by negativní kampaň nebyla vedena vůbec.

S přímo negativní kampaní přišla asi jako jediná SPOZ. Vedla ji proti tehdejší koalici vedené Petrem Nečasem, především pak proti TOP 09 a Miroslavu Kalouskovi (Zastavili jsme Kalouska, Stop Kalouskovi). Hlavním tématem se stal zákon o prokázání původu příjmu a majetku (Řekněte ne zlodějům).

Ostatní strany se snažily spíše přinášet pozitivní témata a kampaň se vedla převážně v duchu „změny“. Na nevedení negativní kampaně si zakládaly hlavně ČSSD (průzkumy) a KDU-ČSL (tradiční klidná síla).

Podoby kampaní

Tradiční strany měly v předčasných volbách podstatnou výhodu oproti novým subjektům. Ve zkráceném období pro kampaň tak využily svých straníků, existujícího zázemí nebo zkušeností z předchozích voleb.

Hnutí ANO vsadilo na přední americkou agenturu PSB v zastoupení jejího konzultanta Alexandera Bauna. Na vedení kampaně pracovali zkušení profesionálové z většiny oblastí a jednotlivé týmy tvořili jedni z největších odborníků.

Do kampaní se začínaly zapojovat i prvky z USA. Například běžná praxe z Ameriky – dobrovolníci. Jejich potenciálu nejefektivněji využily TOP 09 a Strana zelených. Placených dobrovolníků využívala například ČSSD, ANO nebo Úsvit. Zejména poslední dvě zmíněná hnutí neměla o dobrovolníky nouzi a v kampani na ně kladla velký důraz. KSČM naopak využila své silné členské základny a dobrovolníky do kampaně nezapojila.

Volební kampani stále vévodila offline kampaň. Billboardy, tisk nebo kontaktní kampaň zkrátka stále zasáhne i tu část obyvatel, která na internetu není. Nejvíce výdajů dala za kampaň na internetu Strana zelených (cca 40 %) nebo ODS (cca 30 %). Naopak do kampaně na internetu vůbec neinvestovala KSČM a SPOZ.

Poněkud novým fenoménem jsou i sociální sítě. Hlavní sociální sítí byl Facebook, Twitter byl záležitostí převážně pravice. Levice byla na sociálních sítích slabší, mezi nejsledovanější patřily TOP 09, ANO či Úsvit. Nejúspěšnějším příspěvkem bylo rapové video Strany zelených (Barva tvýho hlasu).

Zajímavosti kampaní

Zajímavým momentem byla reklama na Vodňanské kuře (firma spadající pod Agrofert vlastněný předsedou ANO Babišem), která se v televizi objevila právě před volbami. V televizním spotu hraje hokejista Jaromír Jágr spolu s Andrejem Babišem.

Podle agentury Focus voliče nejvíce zaujala kampaň hnutí ANO (30 %). Z těchto respondentů vnímalo 14 % voličů jako nejvýznamnější motiv kampaně právě Jaromíra Jágra. Podle průzkumu respondenti vnímali reklamu na Vodňanské kuře jako součást předvolební kampaně, přestože je televizní reklama pro politické strany zakázaná.

TOP 09 v kampani využila jako jediná strana telemarketing s profesionálním zázemím. V průběhu kampaně se zapojili zástupci strany, někteří poslanci nebo známé osobnosti a dohromady tak telefonovali s přibližně šesti tisíci občany.

V rámci zapojení dobrovolníků byla vyzkoušena i tzv. door-to-door kampaň. Po americkém vzoru se o tento způsob kampaně pokusily TOP 09 aStrana zelených. Dobrovolníci v čele s předsedou strany Ondřejem Liškou obešli přes 3000 domácností a osobně mluvili s přibližně 500 lidmi.

Zapojit se chtělo i hnutí ANO, nicméně dobrovolníci nakonec dali přednost letákům a tradičním mítinkům. Volební manažeři ČSSD a SPOZ uvedli, že door-to-door kampaň využili i jejich strany. Avšak v malém rozsahu a formou obcházení jednotlivých politiků na lokálních úrovních.

Ceny kampaní

Podle přiznaných výdajů mělo nejdražší kampaň hnutí ANO (148,5 mil. Kč), dle svého účetnictví druhé místo obsadila ČSSD (87 mil. Kč), další byla TOP 09 (58 mil. Kč), čtvrtou nejdražší kampaň měla ODS (38 mil. Kč), následovala KDU-ČSL (25 mil. Kč), páté místo dle svých předpokladů obsadila SPOZ (20 mil. Kč), následovaly SZ (12,5 mil. Kč) a Úsvit (7,3 mil. Kč).

U KSČM se údaje liší. Rozpočet pro kampaň činil 10,2 mil. Kč, místopředseda Jiří Dolejš po volbách řekl, že kampaň stála cca 30 mil. Kč, server Transprarentní volby uvedl, že kampaň vyšla KSČM na 12,7 mil. Kč. Nicméně podle informací na webu KSČM strana utratila pouze 3,8 mil. Kč.

Z hlediska ceníkových cen utratila stejně jako ve volbách v roce 2010 nejvíce ČSSD. Za reklamní prostor to bylo přes 111 mil. Kč. Za ní se umístilo hnutí ANO, které utratilo 76 mil. Kč. Na třetím místě je SPOZ, které dle ceníkových cen utratila za reklamu 70 mil. Kč.

Autor: Jakub Čeřovský

[divider scroll_text=“zdroje“]

(1) ČSÚ. Celkové výsledky hlasování. Volby 2013. [online]. [cit. 2016-02-11]. Dostupné z: http://volby.cz/pls/ps2013/ps2?xjazyk=CZ

(2) ŠÍMA, Pavel a Marcela KRÁLIKOVÁ. Volební kampaně 2013. 2. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2014, 237 s., [30] s. obr. příl. ISBN 978-80-7485-026-4.