Speechwriting

Karel Komínek

Jako speechwriting (v překladu psaní projevů) označujeme činnost odborníků (takzvaných speechwriterů), kteří jsou najímáni k vypracování veřejných projevů.

Takový projev je pak veřejnosti přednášen ústy těch, kteří si tuto službu objednali nebo pro které je určena, jako by byli oni sami autory. To však samozřejmě neznamená, že by měl speechwriter v psaní volnou ruku. Řídí se pokyny či připomínkami těch, pro které projev vypracovává, a nezřídka tak vytvoří několik jeho návrhů. Sám však obvykle nebývá znám a přiznán, i když někteří speechwriteři jsou veřejně známí – např. Jon Favreau je veřejně známým speechwriterem Baracka Obamy.

Stává se, že určitý citát je obecně připisován konkrétní osobnosti, přičemž ta jej pouze pronesla na veřejnosti a není skutečným autorem. Za typický příklad tohoto úkazu bývá označován slavný citát amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho: „Neptej se, co může udělat tvá zem pro tebe. Ptej se, co ty můžeš udělat pro svoji zemi.“ Fráze je přitom pravděpodobně prací Kennedyho speechwritera Teda Sorensena.

Speechwriting v Česku a zahraničí

V České Republice je najímání speechwriterů jen ojedinělý fenomén. Veřejné projevy či proslovy si politici píšou sami, často bez znalosti základních pravidel. Pokud se veřejné řeči na zakázku někdo věnuje, říká se mu často jen asistent nebo poradce.

V zahraničí jsou speechwriteři běžně najímáni politiky či dalšími veřejnými osobami, a služba nachází své uplatnění také v oblasti privátního sektoru. Kromě politiků speechwriteři píší veřejné řeči pro lídry různých skupin, zaměstnavatele, pro média, ale také pro řečníky vystupující například na slavnostní příležitosti, jako je svatba nebo předávání cen.

Práce speechwritera

Odborníci na psaní veřejných řečí většinou nemají odborné znalosti z oblasti, ke které se mají vyjádřit. Ke své práci je ale ani nepotřebují. Měli by však mít vynikající všeobecný přehled a schopnost propojovat různé vědní obory. Tím docílí vytvoření uceleného veřejného projevu, který zároveň nese zprávu (message) se srozumitelným obsahem i formou.

Proces tvorby veřejného proslovu či projevu má několik základních fází. V první fázi speechwriter komunikuje s klientem o klíčových otázkách: kdo bude řeč přednášet, komu má být určena, co by mělo být jejím obsahem a při jaké příležitosti bude řeč přednesena. V první fázi se také řeší témata, která by chtěl klient do své řeči zahrnout.

Na základě zjištěných informací provede vlastní výzkum v daných oblastech, aby pak mohl napsat řeč, která bude originální, reprezentativní, informující a zároveň vhodná. Následně vznikne návrh řeči, kterou speechwriter prezentuje klientovi s cílem řeč upravovat dále již ve spolupráci s klientem a dát jí tak punc autentičnosti.

Tématem speechwritingu se na české akademické půdě zabývá například Barbora Petrová, více jsme se speechwritingu věnovali v článku Speechwriting: 6 tipů, jak napsat veřejnou řeč.

Jak citovat příspěvek?

Institut politického marketingu. 2013. Slovník politického marketingu: Speechwriting. Dostupné na https://politickymarketing.com/glossary/speechwriting