Volební geografie

Karel Komínek

Volební geografie (geografie voleb) patří do skupiny politické geografie, které je součástí politologie. V současnosti se jedná o dynamicky se rozvíjející perspektivní disciplínu s mnoha praktickými aplikacemi.

Kromě politologie se volbám a prostoru věnuje i geografie, demografie a sociologie. Největší rozvoj volební geografie nastavl v USA v 70. a 80. letech 20. století. V Českých zemích se vzhledem k neexistenci soutěživých voleb politická geografie začala prosazovat až v 90. letech.

Obecně volební geografie pracuje s předpokladem, že odlišnosti volebních výsledků v různých územních celcích jsou závislé na jejich charakteristikách. V praxi tedy volební geografie např. zkoumá, jak byly rozložena podpora jednotlivých stran v rámci republiky mezi jednotlivé volební obvody, obce, kraje atd. a co tyto rozdíly ovlivnilo.

Volební geografie využívá klasických metod dotazníkového šetření, nicméně vzhledem k nutnosti dotazovat se i na citlivé informace o volebních preferencích se často používají data agregovaná. S agregovanými daty lze pomocí kvantitativních metod vytvářet analýzy, které zkoumají vztah mezi volebními výsledky a charakteristikami populace (např. věk, pohlaví, vzdělání, zaměstnání, společenská aktivita, životní úroveň, národnostní složení, náboženství).

Výstupem těchto analýz může být určení socioekonomického profilu voliče konkrétních stran. Volební mapy poté umožní politickým subjektům lepší orientaci v politické soutěži. Prostorové analýzy mohou sloužit jako podklad pro positioning, segmentaci a targeting.

Jak citovat příspěvek?

Institut politického marketingu. 2013. Slovník politického marketingu: Volební geografie. Dostupné na https://politickymarketing.com/glossary/volebni-geografie