Volební právo je ústavně zakotveným právem občanů, zúčastnit se voleb do samosprávných a státních orgánů či jiných volených funkcí.
Volební právo lze rozdělit na:1
Aktivní – „právo volit“. V České republice vzniká dosažením 18 let.
Pasivní – „právo být volen“. Náleží všem, kteří disponují právem aktivním. Věková hranice se však liší dle voleného úřadu. V případě voleb do Poslanecké sněmovny je určena hranice 21 let, při volbách do Senátu a na úřad Prezidenta republiky je věková hranice 40 let.
Základní atributy volebního práva:2
Všeobecnost – volebním právem disponují všichni občané, jež dosáhli plnoletosti bez omezení na základě rasy, barvy pleti, příslušnosti k národu či národnosti, jazyka, pohlaví, politického smýšlení, náboženství, sociálního původu, majetku, postavení či rodu.
Rovnost – každý volič disponuje pouze jedním hlasem, přičemž každý hlas má stejnou váhu.
Přímost – volebním právem disponuje přímo volič, nelze jej delegovat na jinou osobu.
Tajné hlasování – není možné zjistit, jak jednotlivý volič hlasoval.
[divider scroll_text=“nahoru“]
(1) Volby do Parlamentu České republiky. Parlament ČR Poslanecká sněmovna [online]. [cit. 2015-02-25]. Dostupné z:http://www.psp.cz/docs/texts/elections.html
(2) Všeobecné, rovné a přímé volební právo tajným hlasováním. Parlament ČR Poslanecká sněmovna [online]. [cit. 2015-02-25]. Dostupné z:http://www.psp.cz/sqw/hp.sqw?k=301