Loga a barvy politických stran: svazující barvy 1/4

Karel KomínekVizuální prvky v politice

Dnes české strany používají profesionálně zpracovaná loga nebo logotypy, které jsou základem pro vytvoření vizuálního stylu. Loga stejně jako stranické barvy procházejí vývojem, který reaguje na změnu vkusu. Právě o barvách politických stran bude první díl našeho miniseriálu o vizuálních prvcích stran.

[fb_button]

[message_box title=“Obsah“ color=“blue“]

[/message_box]

Několik základních barev

Politické strany většinou používají jednotný soubor barev, kterým se někdy říká stranické barvy. Barva bývá pro stranu charakteristická a pomáhá rozeznatelnosti její značky. Společně s dalšími prvky je barva jednou ze základních součástí vizuálního stylu instituce.

Ačkoli barva není tradičně uváděna ve výčtu prvků značky, je pro politické prostředí podstatná. Voliči se s ní nesetkávají pouze během kampaně, ale například i v pravidelných sociologických průzkumech, kde barvy stran odpovídají dílům grafu.

Vizuální prvky politických stran jsou svázány různými konotacemi, které v politice nesou barvy. Barvám jsou sice připisovány vlastnosti, které mohou hrát roli při vytváření jakéhokoli (komerčního) brandu, v politice ale vše platí dvojnásob.

Jednotlivé barvy souvisí obvykle s konkrétním ideovým proudem. Černá je historicky spjatá s křesťanskými demokraty, ale používali ji i fašisti v Itálii nebo krajně pravicový Zlatý úsvit v Řecku. Hnědá souvisí s německým nacismem. Modrá je barvou konzervativních stran, používají ji Britští konzervativci i česká ODS.

Zelenou barvu obvykle najdeme u stran s ekologickým apelem, ale zelenou také tradičně využívají strany agrární i podporovatelé marihuany. Oranžová barva patří spíše křesťanským demokratům. Samozřejmě existují velké rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, například v Moldávii používají konzervativci zelenou a sociální demokraté modrou, zatímco u nás mají sociální demokraté oranžovou.

Červenou nejčastěji používají komunisté a socialisté, ale ani zde to neplatí stoprocentně. Například ve Francii a Portugalsku využívají socialisté růžovou, která je ve Švédsku rezervovaná pro feministickou stranu Feminist Initiative. Žlutou barvu v Evropě najdeme u liberálů, ale u nás ji již řadu let využívá konzervativní KDU-ČSL.

Malý výběr

Přidejte doplňkovou bílou, nezařazenou fialovou a rázem zjistíte, že jste vyjmenovali všechny barvy, na které si dokáže běžný muž vzpomenout (ženy jich obvykle zvládnou více). Reálně rozpoznatelných barev tedy není mnoho.

Prostor se navíc neustále zmenšuje. Téměř všechny odstíny modré u nás v posledních letech použila ODS a v minulém volebním období navíc zabraly světle modrou Věci veřejné. Nově vzniklá Liberální demokracie (LIDEM), která byla odštěpkem VV, se proto musela uchýlit nejdříve k pestrobarevnému logu ve stylu Eurobarometru a později doplnit modrou o oranžovou a zelenou. Jakou barvu bude používat v delším horizontu jsme ani nemohli zjistit, protože strana zanikla stejně rychle, jako vznikla. Dnes se jmenuje VIZE 2014.

barvy1

lidem

Nedostatek barev a barevné konotace v politice řešilo ale více stran, například i brněnská strana Žít Brno, která pro jistotu používala kompletní barevné spektrum. Tlačítka na jejich webu připomínala více než cokoli jiného stavy po požití silné drogy.

zit-brno

Vznikají ale i další vícebarevná loga, jako například to od Úsvitu přímé demokracie. Strana v grafice používá základní bílou doplněnou většinou o dvě barvy z loga. Výsledkem takových barevných kombinací je poté fakt, že si volič stranu není schopný spojit s konkrétní barvou. A podobný problém mají i novináři a sociologové, kteří tak nedodržují jednotnou barvu např. ve zmiňovaných sociologických průzkumech.

Na druhou stranu – více stran používá při vizuální komunikaci s voliči bílý podklad, který teprve následně pomocí dalších prvků (písma, symboly) přizpůsobí vizuálnímu stylu strany. Absence stranické barvy ale může způsobit to, že voličům bude delší dobu trvat, než identifikují autora sdělení. Základem úspěchu (odlišení) je tedy silná vizuální identita, kterou strana musí úzkostlivě dodržovat.

[message_box title=“Oranžová ČSSD“ color=“blue“]Dnes si se sociální demokracií spojujeme oranžovou barvu, nicméně ještě v roce 2005 strana používala zcela jiné barevné schéma. Za vším stojí rozhodnutí najmout agenturu PSB z USA, čímž strana reagovala na stav preferencí kolem 11 %. PSB v létě 2005 připravilo sérii focus groups, ve kterých se pracovalo s nerozhodnutými voliči. Na konci roku 2005 byly testovány i barvy. V dřívějších volbách sociální demokraté využívali zejména žlutou, kterou si ale dle průzkumů voliči se stranou příliš nespojovali. Proto došlo k přechodu na sytě oranžovou barvu, což samožejmě ovlivnilo přípravu všech vizuálních materiálů. Oranžová barva je spojována se štěstím, pozitivními emocemi, dvoustrannou komunikací, přátelstvím, sluncem, údajně i pomáhá v časech ekonomických problémů. Pro více informací doporučujeme disertaci Mgr. A. Matuškové, Ph.D., na základě které byl vypracován i tento odstavec.[/message_box]

Nabarvení USA

Jeden z těch nejzajímavějších příběhů o barvě v politice je z USA. Tam obě strany (republikáni a demokraté) tradičně využívají kombinaci národních barev, tedy modré, červené a bílé a například ani z fotografií z megalomanských stranických sjezdů většinou nepoznáte, která strana právě zvolila svého prezidentského kandidáta.

barvy3

Existoval pouze jeden důvod, proč bylo zapotřebí, aby bylo možné strany označovat barvami – volební mapy. Nicméně ani u prostorového znázornění výsledků neexistoval konsenzus, jaké barvy by to měly být.

Až v roce 2000, během prezidentských voleb (G. W. Bush vs. A. Gore), se ujala dodnes platná definice “red states and blue states”, ve které byla červená přiřazena republikánům a modrá demokratům.

barvy4

V roce 2004 bylo toto schéma v médiích více méně dodržené a v roce 2012 dokonce americká vláda vytvořila web, na kterém je možné prohlížet volební mapy z prezidentských voleb zpátky až do roku 1964 za využití stejného barevného schématu.

Ačkoli je v tradičním dělení modrá barvou spíše pravicových stran a červená levicových, přijali republikáni i demokraté tyto barvy za své a obě strany začaly používat v roce 2010 nové verze loga – demokrati modré a republikáni červené.

barvy5

Změna barev není neobvyklá ani u nás. Během své existence barvy (a často i loga) měnilo ANO, ČSSD, KDU-ČSL nebo TOP 09. Stejně jako jiné vizuální prvky i loga totiž podléhají trendům nebo změně vkusu. Nesmíme samozřejmě zapomenout na sofistikované marketingové studie, které jsou schopny přijít s takovou značkou, kterou si voliči přejí.

[divider scroll_text=“nahoru“]

Více zase příště. Ve druhé a třetí částí se podíváme na vývoj log českých politických stran a v posledním dílu představíme dosud nepublikovaná data o znalosti log v Česku.

[fb_button]