V předchozích dílech jsme se věnovali významu barev v politice a vývoji log českých stran. V posledním dílu našeho seriálu o vizuálních prvcích představí politolog z Akademie věd Aleš Kudrnáč unikátní data CVVM o znalosti log mezi občany.
[fb_button]
Pohled na logo politické strany by v ideálním případě měl fungovat jako informační zkratka. Konceptu, smyslu a stručnému vývoji log politických stran v České republice se věnoval v minulých článcích kolega Karel.
[message_box title=“Obsah“ color=“blue“]
- Loga a barvy politických stran 1/4: Svazující barvy
- Loga a barvy politických stran 2/4: ČSSD, ANO, KSČM, TOP 09
- Loga a barvy politických stran 3/4: ODS, KDU, SZ, Svobodní a další strany
- Loga a barvy politických stran 4/4: Která loga pozná český volič?
[/message_box]
Víme toho ale zatím velmi málo o tom, jak si lidé jednotlivá loga pamatují. V tomto příspěvku se dívám na logo z pohledu sociálního vědce, v jehož zájmu je vysvětlit, proč někteří lidé dokáží rozeznat všechna loga a někteří žádné. Liší se lidé ve znalosti log politických stran podobně jako ve faktografických znalostech politiky? Co předurčuje jednotlivce k tomu, že má povědomí o tom, které straně logo politické strany patří?
Nejvíce lidí pozná logo KSČM
Nejznámějším symbolem je logo KSČM, které správně poznalo 94 % dotazovaných. KSČM využívá aktuální logo od své registrace z roku 1990. Úspěšnost loga KSČM je pravděpodobně dána jeho dlouhodobě neměnnou podobou a zároveň svým výjimečným postavením ve stranickém systému, kdy logo poznávají nejen voliči strany, ale i ti, kteří by ji nikdy nevolili.
O něco méně známé logo patří ČSSD (82 %), jež si zachovává symbol růže, avšak logo jako takové prošlo několika změnami. Jde především o barevnou úpravu, kdy sociální demokracie vsadila na dynamickou a moderní oranžovou. Avšak ani tyto změny neubraly logu ČSSD na známosti.
Jako nejméně známé se dle předpokladu ukázalo logo již neexistující Unie svobody (3 %). Znalost loga Unie Svobody vyžaduje dobrou paměť anebo velký zájem o politiku, jelikož toto logo již dlouho není možné vidět a ani Unie Svobody není aktivním subjektem.
Obecně pokud respondenti nepoznali logo politické strany, ve většině případů uvedli, že „neví“ a jen výjimečně odpověděli chybně. Výjimkou bylo právě logo Unie svobody, které zaměnilo s logem Strany zelených přes 44 % dotázaných. Kromě neznalosti již nepoužívaného loga to ukazuje na to, že daní respondenti nemají jasnou představu ani o logu Strany zelených a pravděpodobně si spojili zelený strom s jejich symbolem.
Zajímavý je případ KDU-ČSL, která prošla v roce 2012 významným rebrandingem. Modrý stylizovaný lipový list ve žlutém poli nahradil do té doby užívanou zeměkouli. Ačkoli nové logo poznalo přibližně dvakrát více respondentů než logo staré, správně ho identifikovala pouhá polovina voličů strany. To naznačuje, že práce KDU-ČSL s novým logem není příliš efektivní, ale na druhou stranu je zde skupina voličů, kteří patrně volí KDU-ČSL bez toho, aniž by nějak sledovala volební kampaň, potažmo politiku obecně.
Logo Úsvitu bylo občas označeno nepřesně „Okamura“. Logo v těchto případech asociuje spíše leadra než stranu jako takovou. Několikrát se rovněž stalo, že logo Úsvitu považovali dotazovaní za symbol hnutí Pro Prahu. To může být způsobeno intenzivní reklamou hnutí Pro Prahu ke komunálním volbám, protože Pro Prahu užívá podobné barevné schéma. Samotný symbol Úsvitu je pro respondenty obtížně identifikovatelný.
Nejméně log poznají prvovoliči a senioři
Nejčastěji dokázali vybraní občané určit dvě až tři strany (celkem 53 %), vyskytli se i dotazování, kteří rozeznali jak všechny symboly, tak nepřiřadili ke správné straně ani jediný. Tyto případy byly ovšem zastoupeny minimálně.
Zatímco znalostí alespoň dvou log se vyznačuje téměř devět desetin respondentů (87 %), podíl úspěšných poměrně rychle klesá s tím, jak načítáme další loga. Čtyři a více log spojila se správným názvem strany již jen třetina respondentů (34 %), šest a více symbolů dokonce pouze desetina (10 %).
Znalost log politických stran vykazuje výraznou vazbu s věkem respondentů, která ovšem nemá lineární průběh. Povědomí je nejnižší u nejmladší věkové skupiny do 19 let a kontinuálně roste s věkem až do kategorie 30-44 let, po níž následuje postupný pokles. U nejstarších respondentů 60+ se pak rozšíření nízkého povědomí vrací na úroveň nejmladší kategorie. Liší se ovšem zastoupení respondentů s vysokou mírou znalosti. Ačkoli vysoká znalost se objevuje častěji s rostoucím věkem a mezi staršími skupinami opět klesá, nejstarší věková skupina se stále vyznačuje vyšším podílem občanů s vysokým povědomím o symbolech politických stran než ta nejmladší.
Podíl mužů a žen se střední znalostí politických log je téměř shodný, liší se však procento těch, kteří mají nízkou (35 % mužů vs. 45 % žen) a vysokou znalost (38 % mužů vs. 27 % žen). Podíváme-li se na tradiční způsob měření politické gramotnosti faktickými otázkami, tak i zde vychází muži lépe než ženy. Není to však ani českým specifikem. Dosud nebylo nalezeno přesvědčivé vysvětlení tohoto rozdílu mezi muži a ženami.
Nejvyšší dosažené vzdělání výrazně diferencuje respondenty podle jejich schopnosti určit loga stran . Znalost se zvyšuje s dosažením vzděláním, a zatímco nízká znalost je charakteristická pro více než polovinu respondentů se základním vzděláním, mezi dotazovanými s vyšší odbornou či vysokou školou se jedná o necelou čtvrtinu.
Znalost log souvisí rovněž se zájmem o politiku. Vysokou míru znalosti log prokázalo 48 % těch, kteří uvedli, že se velmi zajímají o politiku, oproti 43 % z těch, kteří se spíše zajímají o politiku, 29 %, kteří se spíše nezajímají a 12 %, kteří se nezajímají o politiku vůbec. U poslední skupiny naopak převažuje nízká znalost log (62 %).
Voliči levice poznají nejméně log
Sledujeme-li znalost politických log dle aktuálních volebních preferencí respondentů, pozorujeme vyšší úspěšnost mezi podporovateli nelevicových stran. S alespoň středním stupněm znalosti se setkáváme nejčastěji u těch, kteří se kloní k TOP09, Straně zelených a ostatním stranám. Největší podíl občanů s nízkou znalostí naopak pozorujeme mezi podporovateli KSČM a ČSSD.
Tento výsledek je do značné míry dán sociodemografickými charakteristikami podporovatelů jednotlivých stran. Podporovatelé KSČM patří ke starším věkovým a méně vzdělaným skupinám, naopak pravicová uskupení preferují lidé s vysokoškolským vzděláním a větším zájmem o politiku.
Analýza podle sociodemografických a jiných třídicích znaků v souhrnu ukázala, že nejvyšší míru znalosti log politických stran vykazují vysokoškolsky vzdělaní muži ve středním věku, kteří se zajímají o politiku.
Stará pravda: volební účast souvisí s politickou znalostí
Využijeme-li otázku, zda respondent byl v právě proběhnuvších komunálních volbách volit, nalezneme evidentně vyšší šanci jít k volbám u respondentů s lepší znalostí politických log. Tento vztah je téměř lineární. Pravděpodobnost volební účasti u respondenta, který nepoznal žádné logo, je 36 % a roste až k 88% pravděpodobnosti těch, kteří poznali všechna loga. Není to nijak překvapivé vzhledem k tomu, že víme, že volební účast souvisí s politickou znalostí a zájmem o politiku.
Práce s indexem znalosti politických log ukazuje na to, že zde existují velmi podobné vztahy jako u politické gramotnosti měřené otázkami na faktografické znalosti. Avšak korelační koeficient (r=0,3) naznačuje menší sílu vztahu mezi těmito znalostmi, než bychom očekávali.
V těchto indexech existuje rozdíl a zdá se, že pomocí znalosti log lze lépe predikovat a vysvětlovat politickou participaci než za pomoci politické znalosti měřené klasickým faktografickým způsobem. Přednostem testování znalosti log oproti klasickému faktografickému měření politických znalostí se bude dále věnovat výzkum pracovníků oddělení Sociologie politiky Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i.
[fb_button] [message_box title=“Šetření CVVM“ color=“blue“]
Do listopadového šetření CVVM SOÚ AV ČR, v.v.i., byla výjimečně zahrnuta i část, která testovala znalost log politických stran. Dotazníkové šetření se uskutečnilo krátce po komunálních volbách, kdy je vzhledem k proběhlé volební kampani zvýšená četnost i intenzita politické reklamy. Všichni respondenti byli požádáni o doplnění názvu politické strany využívající daný symbol.
Do šetření bylo zahrnuto celkem devět log, zbavených veškerých nápisů obsahujících název strany či její slogan. Jednalo se o loga stran KSČM, ČSSD, KDU-ČSL (dvě loga: starší logo využívané do roku 2012 a logo současné), Piráti, Unie svobody, DSSS, Svobodní a Úsvit. Loga byla záměrně vybrána tak, aby se lišila mírou obtížnosti. Respondenti označovali názvy stran samostatně, bez nabídnutých variant odpovědí.
[/message_box][message_box title=“Charakteristiky výzkumu“ color=“blue“]
Termín šetření: 3. – 10. 11. 2014
Výběr respondentů: kvótní výběr
Kvóty: Kraj, velikost místa bydliště, pohlaví, věk, vzdělání
Počet respondentů: 1085
Počet tazatelů: 253
Metoda sběru: osobní rozhovor
[/message_box]
Odborný pracovník oddělení Sociologie politiky SOÚ AV ČR, v.v.i. Externí doktorand na katedře Politologie a evropských studií FF UP v Olomouci.