Jak v reálu vypadá pravá americká kampaň? Kdo tvoří předvolební tým v souboji o křeslo ve Sněmovně reprezentantů a jaká je role jednotlivých lidí v rámci týmu? V tomto článku vám přináším první ze seriálu o průběhu americké kampaně. Postupně vám ji celou představím a poskytnu vám informace ze zákulisí.  A to od začátku až po samotné volby.

Od poloviny srpna do 6. listopadu jsem pracovala na předvolební kampani republikána Michaela Grimma, kandidáta za znovuzvolení do Sněmovny reprezentantů za New York, konkrétně 13. kongresionální distrikt (tedy NY – 13th). Do tohoto distriktu spadá celý Staten Island a část Brooklynu.

Sněmovna reprezentantů má v současné době celkem 453 členů. Každý stát má minimálně jednoho zástupce ve Sněmovně reprezentantů, tedy dolní komoře Kongresu Spojených států. Počet reprezentantů za každý stát je dán počtem obyvatel konkrétního státu. Volby do dolní komory, které jsou přímé, probíhají každé dva roky, a to v jednomandátových volebních okrscích. Staten Island má přibližně 470 000 obyvatel, s částí Brooklynu se tedy předvolební kampaň týkala přibližně 530 000 obyvatel.

Představení kandidáta

Michael Grimm se narodil v Brooklynu a vyrostl v Queensu. Svou politickou kariéru založil na svých předchozích zkušenostech – je vysloužilým „mariňákem“, tedy vojákem námořní pěchoty. Mimo jiné působil ve válce v Perském zálivu. Je také bývalým tajným agentem FBI, kde působil do roku 1997. Poté otevřel menší restauraci na Manhattanu a stal se podnikatelem.

Poprvé byl Michael Grimm zvolen do Sněmovny reprezentantů v roce 2010, podporován Rudy Gulianim a také Guyem Molinarim, bývalým členem Sněmovny reprezentantů a uznávaným Borough presidentem Staten Islandu. Ačkoliv to nikdo nečekal, tenkrát neznámý člověk zvítězil s 51% nad demokratickým protivníkem a usedl tak do dolní komory Kongresu.

Sám mi řekl: „Moje výchozí pozice byla tristní. Nikdo nevěřil v to, že vyhraju. Neměl jsem zpočátku žádnou šanci. Navíc mě nikdo neznal pod mým pravým jménem Michael Grimm, neboť jsem jako tajný agent FBI sloužil v utajení. Pokud mě někdo znal, tak to byli lidé zkorumpovaní, kteří působili na Wall Street a které jsem dostal jako agent za mříže.“ I přes mizivé šance se mu podařilo zvítězit.

V roce 2012 se rozhodl znovu kandidovat a obhájit tak své křeslo. Ponechal si stejného campaign managera, Aarona Ringela, který pro něj pracoval již v roce 2010. Ten následující dva roky pracoval ve Washingotnu a řešil otázky spojené s legislativou, kterou má Michael Grimm na starosti.

Struktura týmu

V kampani nebyla úplně jasně vymezená struktura týmu. V ideálním případě vede a řídí kampaň campaign manager a nikdo jiný do toho v podstatě nezasahuje. Úkoly jsou poté vertikálním způsobem předávány dále a delegovány podobným způsobem jako v úspěšných firmách, z vyšších pozic směrem dolů.

Při této kampani musíme brát úvahu to, že kandidát má kancelář ve Washingtonu, kde zůstala jeho tisková mluvčí i chief the staff, ale také na Staten Islandu a v Brooklynu. Hlavní a oficiální sídlo kampaně bylo na Hylan Boulvardu na Staten Islandu, odnož washingtonské kanceláře také na Staten Island, a další v Brooklynu, jelikož bojoval jak za zvolení na Staten Islandu, tak v části Brooklynu.

Grimm se tedy pohyboval mezi svojí kanceláří ve Washingtonu, kde řešil otázky při hlasování ve Sněmovně reprezentantů. Dále mezi kanceláří na Staten Islandu, která byla odnoží té ve Washingtonu, kde pracovali cca čtyři lidé a řešili konkrétní problémy obyvatel a také legislativní záležitosti. Poslední kanceláří byla ta v Brooklynu, která ovšem byla spojená s několika dalšími kandidáty a zde pracovali pouze tři lidé, kteří měli tuto oblast na starost z hlediska zajišťování propagace a PR pro Grimma.

Tým

Chief the staff – v průběhu probíhající kampaně zůstával v hlavní kanceláři ve Washingtonu a zastupoval tedy roli kongresmana v otázkách, které mohly být na tohoto člověka delegovány. Při důležitých událostech přijížděl do New Yorku.

Special assistant – tuto funkci zastával vysloužilý policejní detektiv, který u sebe tedy mohl nosit zbraň. V podstatě to byl zčásti kongresmanův bodyguard, měl k dispozici i kalendář kongresmana, všude ho doprovázel a rozhodoval, kde a jak dlouho se na určitých událostech zdrží. Přitom komunikoval s campaign managerem, ale i dalšími členy týmu, podle toho, jaké záležitosti se komunikace týkala.

Communication director – neboli tisková mluvčí. Z Washingtonu zajišťovala komunikaci směrem navenek. Jejím úkolem byl i monitoring médií, příprava tiskových konferencí a tiskových zpráv, komunikace s novináři, krizová komunikace. Na telefonu 24/7.

Campaign manager – nejdůležitější osobou, která v týmu působila, byl samozřejmě campaign manager V kanceláři byl každý den, většinou od 10 ráno do 19h. Na starosti měl strategii kampaně, rozhodoval, kdy a jaký materiál budeme publikovat a jakým způsobem. Vymýšlel texty jak k propagačním materiálům, tak k negativní kampani. Často své návrhy projednával s dalšími členy týmu pomocí konferenčních hovorů, zejména s communication director a s field director.

Poslední slovo měl ale vždy Michael Grimm. Pokud řekl ne, vše se muselo přepracovat. Sama jsem byla několikrát svědkem toho, jak kandidát campaign managerovi ostře nadal kvůli něčemu, co bylo publikováno bez jeho vědomosti. Campaign manager se např. vůbec nezabýval dobrovolníky. Analyzoval volební obvod a jednotlivé distrikty. Vymýšlel strategie a plán, kdy a kam vyslat dobrovolníky a zajistit tak očekávanou podporu.

Z Washingtonu přijel 21. srpna, od té doby až do voleb působil v kanceláři na Staten Islandu. V období, kdy neprobíhá kampaň, pracuje jako legislative  manager Michaela Grimma.

Jeho se týkali mapy volebního okrsku, porady s dalšími kancelářemi Michaela Grimma a Washingtonem D. C.. Na programu dne bylo všechno – vysílání trackera do terénu, analýza získaných materiálů, jeho starostí byly také tiskoviny – dával finální (po kongresmanovi ovšem) slovo ke všem tiskovinám, plakátům a brožurám, které jdou na veřejnost – i k jejich designové podobě. Schvaluje na nich uvedený text, fotky atd.

Nejdůležitější je samozřejmě message, neboli hlavní sdělení. Máme 3 vteřiny na to, abychom zaujali voliče první stránkou. Pokud je dostatečně nalákáme první stránkou, brožuru otevřou. Pokud ne, zahazují.

Fundraising director a event manager – jejím úkolem bylo zajišťovat fundraisingy a veškeré události spojené s financováním kampaně a získávání prostředků na kampaň.

Scheduler – tato osoba se starala o kongresmanův kalendář, kde musely být brány v potaz jak důležité události v rámci volebního obvodu (od sportovních událostí, průvodů, tiskových konferencí, debat, festivalů, pochodů), tak také veškeré fundraisingy, mediální vystoupení, rozhovory atd. Nejužší členové týmu měli k tomuto kalendáři přístup a věděli tak, kde se kandidát pohybuje, resp. měl by se pohybovat. Ne vždy to ovšem fungovalo.

Tracker – neboli stopař monitoroval média, sociální sítě a hledal špínu na protikandidáta Marka Murphyho. Snažil se ho zachytit v pozici či se zamračeným výrazem a podobně. Zároveň vylepšoval mediální image Michaela Grimma, zejména na sociálních sítích, kde zajišťoval PR a permanentní komunikaci s příznivci, včetně publikování fotek z akcí, kterých se kongresman účastnil, nebo na kterých vystupoval.

Jeho dalším úkolem bylo instalovat lawn signs, neboli ceduli se jménem kandidáta. Jak na public spaces, tak na různé obchody. Také lidem, kterým jsme se dovolali a kteří podporují Grimma, nabízela VFD assistant (viz níže) lawn sign. Těm z nich, kteří si je nechtěli vyzvednout v kanceláři, je tracker přímo dovezl.

Victory field director – tato pozice zahrnovala zejména práci s dobrovolníky, jejich vysílání do amerických domácností s walk books či při kampani door to door. Na starosti měla také vytváření databází pomocí softwaru republikánské strany, pomocí kterých pak vysílala dobrovolníky do terénu. V neposlední řadě zajišťovala koordinaci direct phone calls, které prováděli dobrovolníci. Čísla realizovaných hovorů musela každý večer volat na centrálu.

VFD assistant – zaměřená na práci s dobrovolníky. Přihlášené dobrovolníky následně obvolávala, zjišťovala jejich časové možnosti a zapisovala si jejich směny. Dobrovolníci tu berou takovouto funkci opravdu vážně a píšou si normální schedule, jako kdyby šli do práce.

VFD je zde každý den, sedm dní v týdnu, 12 hodin denně. S telefonem chodí i na záchod, protože si nechce dovolit zmeškat nějaký hovor. Telefony zde zvoní od rána do večera. Je řádně upovídaná, jinak by takovou práci nemohla dělat.

VFD obvolává lidi, kteří se zapsali, že chtějí být dobrovolníky nebo ty, kteří chtějí lawn sign. V rámci kampaně jsme měli databázi lidí, kteří měli lawn signs před minulými volbami a tyto lidi od začátku září obvolávala.

Když přišli dobrovolníci, ochotní pomoct Grimmovi ke znovuzvolení, sepsala s nimi vstupní formulář, kde uvedli, co v rámci dobrovolnictví na kampani budou dělat a potom je poslala za VFD. VFD jim pak v případě direct phone calls většinou vygeneruje osobní ID, pod kterým se poté přihlašují na telefony.

Dobrovolníci – jsou v americkém pojetí základem celé kampaně. Kampaň je na nich zcela postavena, bez nich padá. Jsou alfou a omegou každého volebního boje. Bez nich by kampaň nemohla vůbec proběhnout. Jejich roli v předvolební kampani se bude věnovat další článek.

[fb_button]

Alžběta Králová

Politická konzultantka se zkušenostmi ze zahraničních univerzit i amerických kampaní. Zaměřuje se na PR a práci s dobrovolníky.