Seminář o financování volebních kampaní: úpravy zákona budou nutné

Marek ChytráčekReporty z akcí

Pravidla pro financování politických kampaní bude potřeba upravit. Shodli se na tom zástupci politických stran, státní správy, neziskových organizací i odborné veřejnosti. Poslední sněmovní a prezidentské volby již proběhly podle nových pravidel, které měly za cíl zvýšit transparentnost. Praxe ale ukázala, že k zákonu se dá přistupovat různými způsoby. 

V Poslanecké sněmovně se ve středu 4. dubna konal seminář k projektu Ne kampani bez limitů, který zorganizovali Starostové a nezávislí. Semináře se zúčastnili zástupci některých parlamentních stran, státní správy i odborníků z univerzit. Jejich cílem bylo přispět do debaty o stávající zákonné podobě regulace financování a organizace volebních kampaní v České republice.

Za parlamentní strany vystoupili zástupci ODS, Pirátů, ČSSD, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Státní správu reprezentoval Václav Henych z Ministerstva vnitra, z ÚDHPSH přišel Jan Outlý. Dorazili ale také zástupci z neziskového sektoru dorazili (Transparency International, Rekonstrukce státu) či univerzitního prostředí.

Větší transparentnost, nebo zbytečná byrokracie?

Seminář uvedl předseda hnutí STAN Petr Gazdík a otevřel debatu myšlenkou, zda je novela o financování politických stran skutečně tím, čím původně měla být. Zavádí jasná pravidla a zvyšuje transparentnost, nebo je to zbytečná byrokracie, která navíc značně znevýhodňuje určité politické subjekty?

Jan Kočí z ODS se vyjadřoval především k podle něj neúměrně zatěžující byrokracii, která je současnou cenou za větší transparentnost a nastavení limitů kampaní. Dále poukázal na nerovné podmínky financování parlamentních a prezidentských voleb, nebo na rozdíl v pravidlech pro stranické a nezávislé kandidáty do Senátu.

Politické strany mají například limity v podobě stropu maximální hodnoty daru nebo zákazu přijímání peněz ze zahraničí – v prezidentských a senátních volbách tomu tak ale není. Stranický kandidát do Senátu je oproti nezávislému kandidátovi značně znevýhodněn díky limitům a přísnějším pravidlům, která se vztahují právě na stranické kandidáty.

Zástupce Pirátů Štěpán Štrébl identifikoval 3 klíčové problémy, na které při volbách strana narazila:

  • Neadekvátní narušení práva na ochranu soukromí. Štrébl zdůrazňoval nutnost zrušit povinnost uveřejňovat osobní informace dárců na webu a jako řešení uvedl GDPR, které vstupuje v účinnost k 25. 5. 2018.
  • Neúměrná administrativní náročnost zpracování nemateriálních darů. Podle Pirátů je povinnost identifikovat a následně zveřejňovat informace i o dárcích, kteří darují třeba jen jednu korunu nadbytečná.
  • Vypovídací hodnota tisícovek abecedně seřazených drobných dárců je nulová. Řešením by byla agregace – nezveřejňování dat, proběhlo by pouze předání ÚDHPSH.

 

Martin Starec za ČSSD nadnesl myšlenku vypuštění institutu bezúplatných plnění, který je mnohdy nesrozumitelný. Vyzýval také ÚDHPSH k lepší komunikaci s politickými stranami a hnutími, aby nedocházelo k nedorozuměním. Na to reagoval zástupce Úřadu Jan Outlý – žádná strana se prý nepřihlásila k pravidelnému rozesílání informací o deadlinech a dalších důležitých informací. Dále také připomněl, že se žádný zástupce ČSSD nezúčastnil osvětového semináře Úřadu.

Následnou diskuzi rozpoutal Pirát Mikuláš Ferjenčík, který kladně reagoval na kritiku o zákazu možnosti pro strany zaplatit si inzerci v místním periodiku. Podle něj toto opatření přispělo ke zhoršení transparentnosti díky různým barterovým obchodům a podobným praktikám, ke kterým díky novele dochází.

Zástupce KDU-ČSL Pavel Hořava by zase chtěl zvednout limity pro platbu v hotovosti, a to z 5000 až na 50 000 korun. Lidovcům prý současná norma značně komplikovala hospodaření během kampaně například při akci “Na pivo s předsedou” (Pavlem Bělobrádkem) a dalších podobných.

Jaroslav Poláček z TOP 09 poukázal na problém přijímání daru v případě, že nejsou  správně vyplněny všechny stanovené údaje. To nutí stranu dar vrátit a provést transakci znovu se správnými údaji, přičemž hrozí, že dar už se ke straně nevrátí. Na druhou stranu podotkl, že nová česká norma není z těch nejpřísnějších. Argumentoval například Rumunskem, kde je zakázán jakýkoliv merchandise, takže si občan z meetingu strany neodnese ani propisku s logem strany. Zdůrazňoval také potřebu ztransparentnit i provozní účty stran, ne jen ty volební.

Za STAN vystoupil Štěpán Hofman, který upozornil na kauzu “17 zaprodanců” (Senátoři, kteří údajně podporují zájmů billboardové loby), která se objevila před říjnovými volbami. Hnutí STAN zaslalo podnět k vyšetření do ÚDHPSH, jelikož neměli jinou možnost obrany. Odpověď přišla až v lednu. Starostové využili přítomnosti zástupce Úřadu a vznesli dotaz na Jana Outlého, jak je možné, že se kauza s potenciálem ovlivnit volby začne řešit až tři měsíce po nich. Outlý oponoval tím, že zadavatelem byla firma se sídlem v zahraničí, v kompetenci Úřadu není postihnout zahraniční subjekt.

Úpravy budou nutné

Ředitel Transparency International David Ondráčka upozorňoval na různé formy financování prezidentských kampaní přes spolky. Jako diametrálně odlišné příklady úrovně transparentnosti uváděl kampaně Michala Horáčka a Miloše Zemana. Zatímco u Michala Horáčka došlo financováním přes spolky k ještě větší transparentnosti, Miloš Zeman naopak využil třetí strany k pomyslnému zavření dveří do účetnictví své kampaně.

Plánem Transparency International na příští týdny je rozepsání sledování pohybu na transparentních účtech stran před i po volbách. Některé strany totiž platily drtivou většinu svých nákladů na kampaň až po volbách, voliči tudíž neměli všechny dostupné informace ohledně financování kampaní. Magdalena Klimešová z Rekonstrukce státu poukazovala na problémy sankcí – zatímco velkým stranám, které mají vysoký příjem, se pokuty mnohdy i vyplatí, pro ty malé mohou být likvidační.

Z diskuze vyplynulo, že se většina stran potýkala se stejnými problémy, které se objevily spolu s novelou a vznikem ÚDHPSH. Přítomní se shodli na tom, že je změny třeba provádět pomalu a s rozumem, stávající situace je však vyžaduje. Prioritou úpravy novely by mělo být snížení byrokracie a ochrana osobních údajů dárců a dobrovolníků, která by měla přijít s nástupem GDPR.