Volební klauzule

Karel Komínek

Volební (nebo také uzavírací) klauzule je hranice stanovující minimální podíl voličských hlasů, který je nutný k získání nároku na zastoupení ve voleném orgánu.

Opatření je využíváno především v zemích s listinnými poměrnými volebními systémy. Výše a nastavení klauzule v kombinaci s charakterem stranického systému ovlivňuje poměrnost výstupu daných voleb. Primárním cílem je zabránit přílišné roztříštěnosti stranického spektra, která ztěžuje povolební vyjednávání a tvorbu koaličních vlád.

Volební klauzule může být stanovena jednak na úrovni celostátní, tak i na úrovni obvodu. Příkladem využití prvního způsobu je Česká republika. Pro zdejší volby do Poslanecké sněmovny existuje pětiprocentní hranice v celostátním měřítku. Znamená to tedy, že pokud strana celostátně získá méně než pět procent hlasů voličů, nemá právo účastnit se přepočtu hlasů na mandáty. Pro koaliční subjekty jsou pak určeny vyšší prahy (pro dvě strany: 10 %, tři strany: 15 %, čtyři a více stran: 20 %).

Příkladem obvodové volební klauzule je Španělsko, které stanovuje na této úrovni tříprocentní hranici. Kombinace obou způsobů pak našla uplatnění například ve Švédsku.

Lze také stanovit minimální počet voličských hlasů. Taková hranice je nazývána jako volební kvorum.

Jak citovat příspěvek?

Institut politického marketingu. 2013. Slovník politického marketingu: Volební klauzule. Dostupné na https://politickymarketing.com/glossary/volebni-klauzule