Volební obvod je ohraničené území, v němž je ve volbách přidělován určitý počet mandátů. Velikost obvodů (dle počtu přidělovaných mandátů) výrazně ovlivňuje výslednou poměrnost voleb.
S většinovými volebními systémy jsou obvykle spojeny jednomandátové volební obvody, případně vícemandátové, kdy jsou všechny mandáty přiděleny jedné straně. Naopak s poměrnými volebními systémy se pojí vícemandátové obvody, kdy jsou mandáty rozděleny víceméně poměrně mezi více stran.
V zásadě tedy platí, že čím menší je volební obvod, tím jsou výsledky voleb méně poměrné. Například Dieter Nohlen rozdělil volební obvody dle velikosti následovně:
Malé: 2 – 5 mandátů
Střední: 6 – 10 mandátů
Velké: více než 10 mandátů
V České republice se hranice volebních obvodů pro volby do Poslanecké sněmovny kryjí s hranicemi krajů. Jejich velikost je různá, platí tedy, že v menších krajích mají malé strany ztížený přístup k mandátům.
V praxi tento efekt negativně ovlivnil například Stranu zelených ve volbách v roce 2006. V senátních volbách jsou pak hranice jednomandátových obvodů upravovány tak, aby obvod zahrnoval přibližně stejný počet obyvatel.
Jsou rovněž země, které tvoří jako celek jeden celostátní volební obvod, v němž jsou přiděleny všechny mandáty. Volební výsledky zde tedy bývají nejvíce poměrné. Příkladem takového systému je Nizozemsko.