Obamova administrativa utržila několik reputačních šrámů. Republikáni ovládli obě komory parlamentu. Ačkoli se původně očekával další souboj mezi dynastií Clintonů a Bushů, v centru pozornosti je kontroverzní Donald Trump.
[fb_button]
Spojené státy žijí prezidentskými volbami už několik měsíců, novináři dokonce již více jak několik let. První predikce výsledku prezidentských voleb 2016 totiž následovala jen dva dny po prezidentských volbách v roce 2012. Od té doby se však mnohé změnilo. Souhrn dění přinášíme v našem článku.
[message_box title=“Seriál o amerických prezidentských volbách 2016″ color=“blue“] [catlist name=“us-elections-2016″ numberposts=6 pagination=yes]
[/message_box]
Nejprve však připomeňme, že také Obama oznamoval tažení na Bílý dům již na začátku roku 2007, kdy byl ještě nepříliš známým senátorem ve státě Illinois. Svou kampaň ztotožnil s pozitivní změnou, díky čemuž v listopadu 2008 triumfálně vyhrál volby a v únoru 2009 se pak stal americkým prezidentem.
O čtyři roky své vítězství o něco střídměji zopakoval ve volbách 2012, avšak stále se mu povedlo udržet si přesvědčivý obraz sebejistého a schopného politika, který má zemi co nabídnout.
Obamacare, Wall Street a migranti
Po kontroverzní zdravotní reformě známé také jako Obamacare, problémech na Wall Street a vlně příchozích imigrantů, pro které Obama našel vždy vstřícné slovo, však voliči již neměli tolik trpělivosti. Midterm volby, které připadly opět na listopad, proto probíhaly v proti-obamovském duchu.
Ačkoli se prezident snažil opakovat, že nadcházející volby se nemají týkat jeho, ale Kongresu, Senátu a lokálních guvernérů, jeho agitace nebyla již příliš slyšet. Lidé, kteří se kromě praktických problémů potýkali také se ztrátou zájmu o volbu samotnou, se tím spíš nechali přesvědčit pulzující negativní kampaní Republikánů.
Nejdražší volby v historii
Republikáni, jak již bývá v midterm volbách zvykem, zdůrazňovali hlavně nedostatky vlády současného prezidenta. Vzali negativní kampaň skutečně z gruntu, a sepsali inventář proher Obamovy vlády od roku 2009.
Vyhrocená kampaň, která byla zároveň nejdražší kampaní v historii USA, však nepřinesla příliš uspokojující výsledek. Navzdory snaze marketingových odborníků zapojit do volby co nejvíce potencionálních voličů se jí účastnilo naopak nejméně občanů za více jak 60 let.
Volby ale lámaly rekordy i v dalších oblastech. Stranickost voleb se vyšplhala do závratných výšek a apel na národní cítění slušných Američanů byl nově jedním z hlavních témat. To jen opět prokázalo, že americká společnost již nemá náladu se nadále otevírat. Výsledkem bylo ovládnutí obou komor parlamentu konzervativnějšími Republikány, kteří procentuálně vítězili i v lokální sféře na úrovni jednotlivých států.
tmavě modrá = v držení Demokratů, světlé modrá = zisk Demokratů, tmavě červená = v držení Republikánů, světle červená = zisk Republikánů
Volby 2014 nastavily výhodu spíše republikánům. Navíc se v rámci Demokratické strany dále rozvíjely problémy, které poukázaly na dlouhodobější vnitřní nesoulad. Obamova administrativa dokonce ztratila i podporu svých vlastních senátorů, což stranu nadále oslabilo. Z obou komor se na ně tak dlouhodobě snáší zvýšená vlna kritiky.
Opět Clinton vs. Bush
Vraťme se však na chvíli k predikcím z roku 2012. Deník Politico tehdy předpověděl, že souboj bude za 4 roky probíhat mezi Hillary Clintonovou a Jebem Bushem. New York Times naopak za horké kandidáty označil Chrise Christieho a Coryho Brookera. Jak to je ale ve skutečnosti?
Prvním kandidátem, který ohlásil svojí účast v pomalu nadcházejících primárkách, byl politicky mladý republikán Ted Cruz. Kampaň probíhající již skoro 7 měsíců je vysoko nad průměrem délky standardní prezidentské kampaně v USA, což jednoznačně vypovídá o tom, že prezidentské volby 2016 mají nakročeno k nejdražším volbám v historii USA.
První oficiální deklarace “run for the president” spustila vlnu dalších. Další tři z favorizovaných kandidátů oznámili, že se budou ucházet o prezidentskou nominaci hned v první polovině dubna. Mezi dvěma republikány, Randem Paulem a Marcem Rubiem, se oficiálně vyjádřila také největší favoritka demokratů, Hillary Clinton. Zatímco republikáni s ohlašováním kandidatur díky výhodné situaci nijak neváhali, demokraté byli nohama na zemi a proto i o poznání zdrženlivější co do počtu ohlášených kandidatur.
Trump všude, kam se podíváš
V květnu pak vyhlásilo kandidaturu dalších 7 známých tváří, z nichž byli demokraté opět v menšině – pouze dva. Mezi favority patří např. demokrat Bernie Sanders, nebo republikáni Ben Carson a Carly Fiorina. Nedá se přehlédnout ani volební kampaň dalších republikánů Donalda Trumpa a Jeba Bushe, kteří svou kandidaturu oznámili spolu s Crisem Christiem během června.
Kampaň (a osoba) miliardáře Donalda Trumpa je dokonce tak výrazná, že se mu místy daří svými kontroverzními výroky zastínit všechny ostatní republikánské kandidáty. Zatímco se zdá, že zbytek republikánů vsází na osvědčenou kartu pozitivního sjednocení voličů, Trump je bez rozpaků rozděluje a zdá se, že se u toho i nepokrytě baví. Cílí tak na úplně jinou skupinu voličů, než např. konzervativní Ted Cruz, a vnáší tak do republikánského tábora nežádoucí nesoulad.
Snahu získat stranickou nominaci v primárních volbách má ve skutečnosti daleko více politických hráčů, jejichž jmenný seznam by vydal na několik stran textu. My vám však orientaci výrazně usnadníme, a v následujících článcích vám podrobně představíme jen ty nejvýraznější a nejdůležitější osobnosti současné americké politické scény.
[fb_button]
Externí spolupracovník IPM. Studovala politologii na FF v Ústí nad Labem a FSV v Praze. Zaměřuje se na politické kampaně a vnitrostranickou organizaci.