Kandidáti během americké prezidentské kampaně otevřeli Pandořinu skříňku plnou žhavých témat z oblasti komunikace a public relations. Nahradí digitální nástroje v kampaních tradiční média? Jak bojovat s hoaxy a fenoménem sociálních bublin? Tato i další témata byla náplní panelové diskuze, které byli konzultanti IPM součástí.
[fb_button]
Ve středu 29. března 2017 se pod záštitou Americké obchodní komory v České republice a PR Klubu uskutečnila panelová debata s názvem “Co se může byznys v oblasti PR naučit od Donalda Trumpa”.
Debaty se zúčastnili Alžběta Králová (Institut politického marketingu), český vydavatel amerického původu Erik Best (v Česku známý svými bulletiny Fleet Sheet nebo Final Word), a vedoucí katedry komunikací a masových médií UNYP Todd Nesbitt.
Speciálními hosty byli Karel Komínek (Institut politického marketingu), Petr Andrýsek (Socialsharks) a Pavel Herot (Media Tenor). Debatu moderovala Gabriela Bechynská (PR Klub a Mondelez International).
Trumpova kampaň jako příklad netradičního PR
Diskutující se shodli, že Trumpova kampaň sice úspěšná byla, ale k dokonalosti měla daleko. Alžběta Králová zmínila, že kampaň od začátku provázela spousta problémů. Rozvolněný přístup Lewandowského, který kampaň vedl až do doby, kdy ho vystřídala Conwayová, a který v duchu hesla “Let Trump be Trump” (Nechme Trumpa být Trumpem) nechával kandidátovi až příliš volného prostoru, vedl 140 dnů před volebním dnem k propadu preferencí na jejich vůbec nejnižší hodnotu během trvání kampaně.
Obratem ale dodala, že několik věcí Trumpova kampaň zvládla bravurně. Kandidát se nestal otrokem médií, a byl to právě on, kdo určoval jaký vztah s médii bude mít. Skvěle se mu také podařilo odklonit pozornost od negativních zpráv a efektivně využíval netradičních mediálních kanálů k tomu, aby přesně zacílil na své voliče.
Erik Best dodal, že spousta lidí z úspěchu Trumpa obviňuje samotný volební systém, který mu umožnil stát se prezidentem, i přes to, že Hillary Clintonová reálně získala větší počet hlasů voličů. Takový přístup se mu ale zdá nesprávný a nesouhlasí s ním. Řekl, že Trumpova kampaň záměrně využila takové strategie, která vedla k vítězství za současných podmínek. Kdyby byl volební systém nastaven jinak, i strategie kampaní by byly úplně jiné.
Investice do digitálu zažily enormní růst
Moderátorka diskuze Gabriela Bechynská, kterou k uspořádání debaty inspirovala nedávno vydaná kniha Institutu politického marketingu – Americké volby: Nejdražsí show světa, vypíchla rostoucí význam digitálu v politických kampaních.
Alžběta Králová okomentovala rozložení celkové útraty za reklamu. Zmínila, že právě digitál roste nejrychleji, a to na úkor investic do televizního vysílání. Hlavním faktorem, který tlačí kampaně k používání digitálních nástrojů, je podle ní především zvyšující se obliba používání sociálních médií.
Dodává, že jen mezi Obamovým prvním a druhým prezidentským obdobím se používání sociálních sítí zvýšilo ze 37 % na 66 %. Televize ale stále hraje klíčovou roli a zůstává tou největší položkou v rozpočtech kampaní.
[message_box title=“Stáhněte si e-book zdarma“ color=“blue“]
Chcete se o útratách v kampani dozvědět více? Zajímají vás i další aspekty prezidentských voleb? Nahlédněte za oponu největší marketingové kampaně světa, která rozhoduje o budoucnosti celé planety na www.nejdrazsishowsveta.cz
[/message_box]
Sociální média a Trump králem Twitteru
V návaznosti na nárůst investic do digitálu se panelisté věnovali také problematice sociálních médií a Trumpově twitterovému účtu.
Blok otevřel Karel Komínek z Institutu politického marketingu, který představil právě analýzu Trumpovy komunikace na Twitteru. Mimo jiné hovořil o tom, že Trump je mistrem konfliktu a své zprávy dokáže velmi dobře formulovat a zarámovat. Skoro každý tweet ukončil jedním nebo dvěma slovy, které čtenáři sloužily jako vodítko k tomu, co si má myslet (BAD!, Outrageous! nebo Psycho!). Realitní magnát sociální prostor ovládl a jeho feed v podstatě získal své vlastní mediální pokrytí.
Na základě otázky, zda i u nás je možné svůj politický úspěch založit pouze na Twitteru, Alžběta Králová připomněla, že v Česku není Twitter zdaleka tak důležitou platformou jakou je ve Spojených státech. V Americe se novináři naučili feedy politiků hojně odebírat, především z toho důvodu, že tweety jednoduše nahrazují citace v online článcích. Upozornila také na rozdíl v počtech uživatelů. Američanů je na platformě přes 50 milionů, kdežto českých a slovenských uživatelů dohromady napočítáme něco málo přes 300 tisíc.
Více o tom, jakou roli hraje digitál v kampaních se dočtete v komentáři Alžběty Králové pro Info.cz
Veřejnost je třeba vést k mediální gramotnosti
Poslední část diskuze se věnovala falešným zprávám a problematice sociálních bublin a zapojili se do ní i přítomní diváci. Karel Komínek připomenul, že jedním z největších zdrojů falešných zpráv byla skupina teenagerů z Makedonie. Jejich weby zásobovaly sociální sítě falešnými zprávami s obsahem namířeným na fanoušky Donalda Trumpa.
Trumpovi ale pomáhat nechtěli, jejich motivem byly peníze. Komínek zdůraznil, že za návštěvníka z USA získá provozovatel webu z reklam až čtyřikrát více než za kohokoli jiného. Makedonští podnikavci zkoušeli experimentovat a zjistili, že Trumpovi fanoušci jsou nejnáchylnější k hoaxům a začali cílit články právě na ně.
Na základě dotazu z publika se panelisté zamysleli také nad tím, jak se dá fenoménu falešných zpráv předcházet. Shodli se, že jednou z nejúčinnějších zbraní je vzdělání a mediální gramotnost. Lidé se musí naučit lépe se v mediálním světě orientovat, protože hoaxy jen tak nezmizí.
Alžběta Králová pak poukázala na to, že i vysoce postavení úředníci a politici mají často s rozlišením fikce a reality problém. Demonstrovala to na nedávném incidentu senátora Jaroslava Doubravy, který na svém Facebooku sdílel poplašnou zprávu o tom, že se Evropská Unie chystá zakázat písmeno Ř.
Autor: Jakub Gamrot
[fb_button]
Stážista IPM pro jaro 2017. Student marketingu na Copenhagen Business Academy v Kodani. Zaměřuje se na politický marketing a PR.