Bipartismus

Karel Komínek

Bipartismus neboli dvoustranický systém může nabývat mnoha podob, jak dokazují rozsáhlé práce Duvergera, Sartoriho a Blondela. Obecně se dá říci, že ve stranickém systému existují dvě strany (avšak ne nutně jen dvě), z nichž jedna zvítězí ve volbách a získá nadpoloviční většinu křesel v parlamentu a může tak vytvořit jednobarevnou vládu.

Pakliže v systému existují další (třetí) strany, jejich existence nezabraňuje dvěma hlavním stranám vládnout samostatně a tedy tvorba koaličních vlád je zbytečná.

Obě velké strany mají v úmyslu vládnout samy a dá se očekávat, že tyto strany se po volbách u moci vystřídají. V souvislosti s bipartismem je rovněž často zmiňována role volebního systému, který by k vzniku tohoto stranického uspořádání měl přispívat.

Dle Duvergera se jedná o jednokolový většinový systém, jenž se však nevyužívá na území kontinentální Evropy (naopak hojně využívaný je v anglosaském prostředí). Je nutno dodat, že takový volební systém k bipartismu přispívá, ale rozhodně se nedá říci, že by k němu vždy vedl. Nutnou podmínkou je totiž i to, že ideologické rozpětí mezi těmito dvěma stranami je malé.

Jak citovat příspěvek?

Institut politického marketingu. 2013. Slovník politického marketingu: Bipartismus. Dostupné na https://politickymarketing.com/glossary/bipartismus