Maurice Duverger byl francouzský sociolog, politolog a politik. V roce 1948 založil Institut d’Études Politiques, jeden z prvních kontinentálních institutů politologie. Za svůj život přednášel na univerzitě v Bordeaux a na pařížské Sorbonně. Jeho hlavním oborem byly politické strany a volební a stranické systémy. Později se zabýval tzv. poloprezidentským režimem.

Mimo publikování vědeckých studií a přednášení se čile věnoval psaní do novin Le Monde, La Repubblica, El País, L’Express nebo Nouvel Observateur. Na přelomu 80. a 90. let 20. století byl nezávislým poslancem Evropského parlamentu, zvolený za Italskou komunistickou stranu (PCI).¹

Duvergerovy zákony

Ve svém stěžejním díle Les Partis politiques (Politické strany) z roku 1951 stanovil tzv. Duvergerovy zákony, které vysvětlují vztah mezi volebními a stranickými systémy. Duverger zde rozděloval volební systémy na majoritní (většinové) a proporční (poměrné). Ty měly svými vlastnostmi buď urychlovat, anebo brzdit vznik určité podoby stranického systému (multipartismus nebo bipartismus).

Znění Duvergerových zákonů:²

• Proporční systém usnadňuje zavedení a udržení mnoha disciplinovaných a obvykle stabilních stran (multipartismus).

• Dvoukolový většinový systém tíhne k systému více než dvou nedisciplinovaných a relativně stabilních stran (umírněný multipartismus).

• Jednokolový většinový systém napomáhá bipartismu, tedy střídání dvou velkých stran.

 

Typologie stran

Duverger, jako zastánce institucionalistického přístupu ve studiu politiky, v téže knize popisuje typologii politických stran na základě jejich vnitřní organizace.

Duvergerova typologie politických stran:³

• Kádrové strany – první moderní liberální a konzervativní politické strany vzniklé v 19. století. Strany vznikly během parlamentního procesu a hlavními aktéry jsou poslanci.

• Masové strany – především sociálnědemokratické strany vzniklé na přelomu 19. a 20. století. Tyto strany vznikly na základech předem existujících organizací (například odborů) a hlavními aktéry jsou straničtí funkcionáři. Jsou více byrokratické a centralizované.

 

[divider scroll_text=“zdroje“]

Josef Brož: Maurice Duverger, papež politické teorie (i praxe). Český rozhlas [online]. [cit. 2015-02-26]. Dostupné z:http://www.rozhlas.cz/plus/nazory/_zprava/josef-broz-maurice-duverger-papez-politicke-teorie-i-praxe–1436481

NOVÁK, M. (1997). Systémy politických stran, s. 59–60. Praha: SLON. 275 s. ISBN: 80-85850-22-2

NOVÁK, M. (1997). Systémy politických stran, s. 252–254. Praha: SLON. 275 s. ISBN: 80-85850-22-2