Výzkumy veřejného mínění představují pro politické strany cenné zdroje dat o smýšlení občanů o aktuálních celospolečenských problémech i o tom, jaké oblíbenosti se těší u svých voličů mimo volební klání.

Výzkumy rovněž tvoří atraktivní složku zpravodajství. Zejména publikace výzkumů veřejného mínění ve vztahu k volebním preferencím má pro politické strany klíčový význam. Často má vliv na to, zda voliči o dané straně uvažuje jako o relevantní nebo její volbu považují za promarněný hlas (wasted vote), přičemž tento efekt v českém prostředí zesiluje zejména u stran pohybujících se na hranici 5%.

Volební průzkumy je proto nutné brát s rezervou, neboť jsou vytvářeny na základě vzorků populace, což s sebou zákonitě nese nepřesnosti dané sběrem dat, statistické odchylky apod.

Z tohoto důvodu má klíčový význam interpretace výzkumů veřejného mínění. Průkopníkem v této oblasti je Sdružení agentur pro výzkum trhu (SIMAR), které se v roce 2001 pokusilo stanovit jednotnou terminologii pro interpretaci výsledků výzkumů. Konkrétně u průzkumů, které pracují s potenciálními volebními zisky politických stran je nutno pozorně rozlišovat mezi stranickými preferencemi, volební preferencemi či volebními modely.