Komunální volby letos přichystaly nejedno překvapení. Ustálené formace ztratily mandáty, republikou opět projela modrá tsunami ANO a velké kampaně za mnoho milionů nepřinesly kýžené mandáty. Jaké poučení by si z letošních voleb mohli vzít neúspěšní kandidáti i ostatní politici?
[fb_button]
Sociální sítě nejsou hračkou pro děti
Sociální sítě hrají v politických kampaních roli od roku 2009, kdy se u nás stále ještě rodící se facebooková komunita poprvé domluvila a ovlivnila volby/kampaň. Pravda, házení vajíček na sociální demokraty není kdovíjak sofistikovaný politický projev, ale politici poprvé pochopili, že sociální sítě budou hrát v budoucnu roli. Tehdy se do protestů zapojilo téměř 75 % všech uživatelů Facebooku v ČR. Dokážete si představit, že by se něco podobného stalo dnes?
O tom, jakou sílu mají sociální sítě, by ale mohl nejlépe vyprávět (dnes již téměř jistě bývalý) primátor Brna. Roman Onderka se totiž jedním svým nevydařeným krokem pravděpodobně připravil o křeslo v čele města. Pojďme to ale vzít od začátku, i když ve zkratce.
Před několika lety se Brno rozhodlo, že potřebuje city identitu. Nejviditelnějším výsledkem této snahy bylo uvedení sloganu „Žít Brno“, nicméně Brno s ním dále nepracovalo a dokonce si ani nezaregistrovalo stejnojmennou doménu, která ale nezůstala prázdná dlouho.
Postupem času vyrostla kolem webu Žít Brno komunita, která se s nadhledem pouštěla do kritiky vládnutí primátora Onderky. Primátor ale kritiku nevydržel a pod záminkou, že aktivisté porušují ochrannou známku města Brna, nechal facebookový profil Žít Brno s téměř 17 tisíci fanoušky v únoru shodit.
Tato zpráva se samozřejmě objevila ve všech českých médiích přesně podle Streisand effect a byla v naprosté většině případů frejmována jako cenzura. Aktivisté nelenili a ihned založili náhradní profil „Žít Brno RIP„, který se na původní počty fanoušků dostal za pouhých pár hodin a nepřestával růst. Mediální experti tehdy odhadovali cenu kampaně, kterou pro hnutí vytvořila média, na cca 10 milionů.
Drive aktivisté využili k tomu, aby oznámili kandidaturu pro letošní komunální volby a 11. října získali společně s Piráty přes 11 % hlasů. Roman Onderka, známý vyznavač čísla 11, si asi právě v tu chvíli uvědomil, jak velkou chybu udělal. Jako bonus vyhrálo Žít Brno v největší brněnské části střed.
Ano, sociální sítě samy o sobě vám volby pravděpodobně nevyhrají. Ale mohou určitě pomoci. Proto radíme sociální sítě nepodceňovat a pokud nejste Tomio Okamura, tak rozhodně nic nemazat. Ono se to stejně nakonec obrátí proti vám.
Drahá kampaň nezaručí mandáty
Pro Prahu, A co Brno nebo Toryové v Ostravě – to jsou pravděpodobně příklady největších investic do kampaní, které se nepřetavily v mandáty. Povedené logo Pro Prahu na Pražany shlíželo odevšud, nejvíce si ale stejně zapamatujeme slogany „ulice bez psí stolice„, nebo „mám rád naše psy, ne jejich hovna“. Přesto se nepodařilo kampani vzbudit potřebnou důvěryhodnost a především protestní volič měl tentokrát opravdu na výběr z širokého menu.
V Brně zase ohromné prostředky do kampaně investovalo hnutí A co Brno. Zatímco ostatní strany teprve skládaly volební týmy, A co Brno už inzerovalo na největších plachtách dostupných v Brně. Mělo kompletní mix, kontaktní centrum, soutěže o tablety, několik vydání vlastních novin, celou sadu krátkých filmů a dokonce i počítačovou hru.
Hnutí kampaň jednoznačně přepálilo a naopak finiš nezvládlo. Nepomohly ani proklamace, že hnutí ušetří miliardu z rozpočtu a maskot Milý Jarda (miliarda).
Toryové v Ostravě zase zaujali na první pohled dvojsmyslnými hesly „Ostrava nemusí být černá“, nebo „konečně řešení“ a rozsahem výlepu.
Co si z toho odnést? Především to, že mezi investicí do kampaně a výsledkem není žádná úměra. I kdyby měli komunisté na kampaň v Praze 100 milionů, mnoho procent navíc by nezískali. Dražší kampaň určitě bude ve většině případů znamenat kvalitněji odvedenou práci, nebo lepší mix, ale není to všechno – obsahovou stránku stejně nakonec musí dodat politik.
Pro srovnání: investice 360 tisíc vynesla Žít Brno 7 mandátů v druhém největším městě ČR. Kolik stál jeden mandát ČSSD?
Hudební video do kampaně nepatří
Se spoustou plakátů a billboardů, které patří tak maximálně do soutěže o největší politický bizár letošních voleb, se objevilo i množství hudebních spotů. Zejména u nízkonákladových kampaní je produkce jakéhokoli videa vždy poměrně riskantní záležitost. Pokud se kandidát rozhodne natočit rovnou hudební spot, říká si prakticky o instantní malér.
Politika je totiž ve své podstatě obchod s důvěrou a právě důvěryhodnost kandidáta nedokáže nic zničit tak efektivně a rychle, jako nekvalitní video s nepovedeným rapem.
Když kandidáti tato videa vytvářeli, určitě ani nedoufali v desetitisíce zhlédnutí. Ale kolik z toho byli potenciální voliči a kolik internetoví posměváčci, kteří videa sdíleli na sociálních sítích pro pobavení? Více podobných songů najdete v naší hitparádě volebních písniček.
[fb_button]
Politický konzultant se zkušenostmi z českých a slovenských kampaní. Zaměřuje se na vytváření strategických podkladů pro základy politických značek i celých kampaní. Nevyhýbá se ani kreativě.