Nábor nových členů a získání příspěvků nejsou pro weby politických stran priority. Nejlépe si vede TOP 09, Svobodní a Zelení. S weby z USA se to ale stále nedá srovnat.
[fb_button]
České politické strany se dlouhodobě potýkají se dvěma problémy, za které jsou poměrně často kritizovány. Tím prvním problémem je nízký počet straníků. V celé republice jsou jen necelá 2 % občanů členem politické strany, ty tak tuto absenci straníků v případě obsazování kandidátních listin řeší dosazením velkého počtu nestraníků a nezávislých.
Druhým problémem je velká závislost stran na finančních příjmech ze státního rozpočtu. Na jedná straně je zde argument, že strany nemohou být ovládnuty podnikateli a firmami, v jejichž prospěch by následně politici lobbovali. Na druhou stranu finanční příspěvky fyzických i právnických osob podporují politickou kulturu a propojení mezi občany a stranou.
Jak se k těmto problémům staví strany samotné? Snaží se například využít všech možností internetu, aby získaly nové členy či finanční dary? Inu většinou se snaží, ale nedá se říci, že by to byla priorita.
Ačkoliv se nejedná o nic složitého, většinou strany nevyužívají možností moderního způsobu komunikace a nejdou svým příznivcům či potenciálním přispěvatelům naproti. Nejen, že se nesnaží celý proces zjednodušit, většinou jim nenabízí ani nic navíc – neorganizují pro ně akce a diskuse, či jim nenabídnou dárek za případnou pomoc a podporu.
TOP 09 je na internetu jako doma
Asi nejlépe si v těchto oblastech vede TOP 09, která je na internetu již od svého vzniku silná. TOP 09 poměrně nedávno rozjela kampaň, jejímž cílem bylo přivést nové straníky. Kromě toho TOPka hledá nové členy či podporovatele strany přes Facebook (call-to-action tlačítko na profilu) i přes web.
Pro podporovatele strana navíc momentálně využívá dva weby – volimtopku.cz a my.top09.cz. Na obou těchto stránkách se zájemce může stát podporovatelem či členem strany, může stranu finančně podpořit či využít bohatý a kreativní e-shop. Na déle fungujícím portálu my.top09.cz se dokonce dozví o akcích strany nebo může diskutovat s dalšími fanoušky o různých tématech.
TOPka jde navíc svým potenciálním podporovatelům vstříc, a tak jsou veškeré formuláře elektronické – včetně formuláře pro finanční dary. Jediná přihláška, kterou nejde vyplnit on-line, je přihláška ke členství, ovšem jinak se strana skutečně snaží, aby na internetu získala co nejvíce podporovatelů (i finančních) a příznivců.
Svobodní patří na špici, dobře si vedou i Zelení
Velmi dobře si vedou také Svobodní. I ti své nové členy “loví” jak na Facebookovém profilu, tak na webu. Případní podporovatelé si hned na úvodní straně webu mohou vybrat, zda se stanou příznivcem, členem či stranu jen finančně podpoří, čímž většinu ostatních stran značně převyšují.
Veškeré formuláře je navíc možné vyplnit online, a to bez výrazných problémů. Poněkud obtížněji se hledá jen e-shop, který kromě zajímavých vylepšení auta (přelepka EU hvězdiček na SPZ) nenabízí nic převratného.
To Strana zelených si snaží poradit bez e-shopu. Na druhou stranu si Zelení nebojí říci o finanční dar na Facebooku jako jediná ze zkoumaných stran – formulář pro dary se sice nachází trochu nelogicky pod tlačítkem “shop now”, které by uživatel čekal u e-shopu, ale Facebook v součanosti neumožňuje měnit popisky tlačítka. Zelení se nebojí říct o peníze ani na webu.
[message_box title=“Nejpřístupnější web mají ČSSD a ODS“ color=“blue“]Nejsnadněji naleznete všechny potřebné informace na webu ODS a ČSSD. Tradičně dobrá je na internetu TOP 09. Naopak jiní internetoví premianti SZ, Svobodní či Piráti mají co zlepšovat. KSČM je tradičně na chvostu. Číst více…[/message_box]
Stejně jako předcházející strany navíc chtějí případným dárcům vše co nejvíce ulehčit jednoduchým a přehledným elektronickým formulářem. Na webu také nabízejí případným zájemcům širokou možnost zapojení se do fungování strany. Kromě klasické žádosti o členství se mohou podporovatelé přihlásit i jako stážisté na centrálu či do odborných skupin strany.
ODS doplatila na špatnou komunikaci s Modrým týmem
Snahu o to získat finance i nové členy, má i ODS. Tato strana prakticky jako první začala aktivně pracovat se svými podporovateli a vytvořila pro ně tzv. Modrý tým, který byl aktivní zejména během voleb. V mezičase však strana tento tým nespravovala a došlo k utlumení jeho aktivit. V současné době tak rozjíždí nové uskupení Podporovatelé ODS, které sice má vlastní stránky, avšak aktivita opět není vidět.
Kromě toho nabízí ODS možnost stát se straníkem či přispět straně finančním příspěvkem. Obě možnosti se dají vyřídit on-line pomocí elektronického formuláře, ovšem ani jedna není oproti předcházejícím stranám výrazně propagována či prezentována.
ANO a ČSSD zaostávají za menšími stranami
Podobný přístup mají i strany současné vládní koalice. Hnutí ANO i ČSSD nabízejí zájemcům stát se členem strany skrze Facebookové profily i centrální weby a to vyplněním elektronického formuláře. Možnost finančně podpořit stranu však je prakticky nulová.
V případě hnutí ANO je možnost finanční podpory strany poměrně těžko dohledatelná, příspěvek navíc není možné poslat elektronicky. To ČSSD nemá možnost finančního daru vůbec, na druhou stranu využívá možností e-shopu, což u ANO chybí.
Piráti a Okamura moc otevření nejsou
Trochu paradoxně by k této skupině ne-zcela-otevřených stran patřila i Česká pirátská strana a strany hlásící se k přímé demokracii, tedy Úsvit – národní demokracie a SPD. Pokud se někdo chce stát podporovatelem či členem Pirátů je poměrně jednoduché vše potřebné najít, není však možné se přihlásit skrze elektronický formulář.
Ani darovat peníze této straně není zrovna jednoduše dohledatelné, ačkoliv tato možnost je již on-line. Strana zřejmě více financí vybere skrze svůj e-shop, který nabízí nejvíce výrobků ze všech sledovaných stran. Ačkoliv tak Piráti splňují poměrně velký počet zkoumaných bodů, celkovým zpracováním se nejedná o zrovna aktivní stranu v hledání nových členů či finančních prostředků.
Co se aktivity najít nové zdroje (lidské i finanční) týče, nelze pochválit ani nová uskupení SPD a Úsvit. Okamurova nová strana SPD se sice s oblibou chlubí, kolik podaných přihlášek již má (a jak Facebook, tak i web je pro přihlášení nových členů uzpůsoben), ovšem tím celá snaha strany končí. Finančních prostředků má SPD zřejmě také dost, neboť fundraisingové aktivity jsou prakticky nulové. Na stránkách strany je sice uvedeno číslo transaparentního účtu, není však nikde uvedeno, jak mohou příznivci SPD straně finančně pomoci. To samé platí i o bývalé straně Tomia Okamury, Úsvitu – národní demokracie.
KDU-ČSL a KSČM fundraising neřeší
Na chvostu tohoto žebříčku pak jsou „tradiční“ strany KDU-ČSL a KSČM. Vzhledem k voličské základně komunistů je logické, že strana prakticky nenabízí možnost zapojení se do dění strany on-line, kromě možnosti stažení si formuláře ke členství.
To u lidovců je tento přístup poněkud překvapivý i vzhledem k jejich moderní internetové prezentaci (včetně nového admina Facebookového profilu, který vysloveně cíli na mladší uživatele). Na jejich stránkách je sice poměrně jednoduché najít návod, jak se stát členem, případný zájemce však musí formulář podat osobně, nikoliv elektronicky. Stejné je to také v případě finanční podpory.
V USA se o peníze říct nebojí
Pokud se podíváme na přístup současných amerických kandidátů na prezidenta, je rozdíl s českými politickými stranami vidět na první pohled. Na oficiálních webech všech kandidátů (nejen Donalda Trumpa, Jeba Busha či Hillary Clintonové), ale i na stránkách současného prezidenta Baracka Obamy, na vás ihned zaútočí odkazy a formuláře na zapojení se, poskytnutí finančního daru či nákupu v e-shopu.
Je i zajímavé porovnat, o kolik si jednotliví kandidáti v rámci elektronických formulářů říkají. Zatímco demokratická kandidátka Hillary Clintonová má jako nejnižší uvedenou částku finančního příspěvku tři dolary, republikánský kandidát Donald Trump začíná na deseti dolarech. Ještě na vyšší částce začíná Jeb Bush, a to na pětadvaceti dolarech. Pro srovnání – Obamova kampaň začínala na pěti dolarech, nyní je to však již pětadvacet dolarů.
Tato přednastavená výše reflektuje voličské základny jednotlivých kandidátů. Na první pohled je patrné, že Clintonová cílí na drobné přispěvatele, zatímco republikáni oslovují hlavně střední třídu a velké byznysmeny. Tento targeting samozřejmě není nahodilý, ale vychází z dobré znalosti voličských skupin, které mimo jiné plynou z registrovaných podporovatelů na jednotlivých webech.
Když se nezeptáte, nic nedostanete
Všechno samozřejmě vychází z odlišné politické kultury a historie USA a České republiky. Ve Spojených státech je obvyklé, že se voliči identifikují s kandidátem či stranou, ve svém volném čase je podporují a v rámci kampaně zdarma pomáhají. S tím souvisí i mnohem větší zkušenost s finanční podporou jednotlivých kandidátů.
V České republice je stále finanční příspěvek straně brán jako forma úplatku, za který by se následně strana měla dárci revanšovat formou zákonů na klíč či funkcí. Jednou z možností, jak tento úzus změnit, je právě přístupem samotných stran. V rámci internetu se jim nabízí vhodná a poměrně snadná forma, jak si říci o peníze či podporu od svých fanoušků. Pokud však těchto možností nevyužijí a nebudou se snažit kromě jednostranné komunikace své příznivce zapojit, změna nebude jednoduchá.
[fb_button]
Spolupracovník IPM. Analytik, politolog a PRista. Zkušenosti má jak z veřejné sféry, tak korporátní i neziskové.