Jak se nestal prezidentem. Rado Procházka o své prezidentské kampani na Slovensku

Linda KožušníkováReporty z akcí

Rado Procházka, který v současné době vede neparlamentní, ale podle průzkumů1 nejsilnější pravicovou stranu Sieť, zavítal na brněnskou katedru politologie FSS, aby s odstupem času svou kampaň reflektoval před místními studenty. My přinášíme několik postřehů ze zajímavé debaty.

[fb_button]

Od slovenské prezidentské kampaně uběhlo něco málo přes rok a v úřadu slovenského prezidenta se pomalu zabydluje sympatický Andrej Kiska (nes.). Ten je jedním z nejoblíbenějších slovenských politiků vůbec.2

Snad kdyby dostal Rado Procházka (nes.)3 prostor ještě ve dvou předvolebních debatách, jak sám zmiňuje, je možné, že bychom dnes na místo Kisky vídali v roli hlavy státu spíše tohoto energického elegána a ústavního právníka. Tomu totiž chybělo k postupu do druhého kola přesně 2,76 % hlasů, aby se o prezidentský úřad utkal s favorizovaným Robertem Ficem (Smer-SD).

5 postřehů Rada Procházky k jeho prezidentské kampani

Klasické reklamní a marketingové agentury v předvolební kampani nefungují

Podle Procházky je třeba v politických kampaních angažovat odborníky a konzultanty, kteří rozumí politickému marketingu. Lidé z klasické reklamní branže totiž často nemluví stejným jazykem jako politici a političtí marketéři. Politika se totiž neprodává jako mýdlo nebo zubní pasta.

Šéfem volební kampaně nemá být lídr

Ten sice má, zvláště ve vysoce personalizovaných volebních kláních, mezi které počítáme zejména prezidentské volby, v kampani poslední slovo, ale neměl by svou energií plýtvat na produkční a technickou stránku kampaně. Lídr musí umět delegovat úkoly, na druhou stranu svým intenzivním zapojením udržovat kampaň skutečně osobní a autentickou.

S daty je třeba pracovat, ale obezřetně. Samy o sobě nejsou zárukou úspěchu

Procházka konstatoval, že práce s daty může být dvojsečnou zbraní.  Na jedné straně jeho tým, i vzhledem k omezeným prostředkům, pracoval s daty méně než jeho konkurenti, na druhou stranu sám kandidát nechtěl roli dat a sociodemografických průzkumů příliš přeceňovat. Nezastupitelnou roli má totiž i politický cit a intuice. Podle Procházky by politika, která má skutečný obsah a je hodnotově založená, měla z dat ideálně získávat informace, JAK voliče oslovit, ne CO přesně jim říkat. To totiž vede ke krátkodobým úspěchům.

To, co lidé často chtějí slyšet, zjistí až ve chvíli, kdy jim to řeknete.

Radoslav Procházka

Podceňování síly médií a neznalost jejich fungování se nevyplácí

Ve velmi exponované prezidentské kampani došlo na mnohá překvapení, se kterými tým složený především z kampaňových nováčků, nepočítal. Ať už se jednalo o nejasnou metodu sběru prezentovaných dat a následnou zmatečnou interpretaci nejrůznějších průzkumů veřejného mínění nebo o způsob, kterým média o prezidentské kampani referovala.

Podle Procházky se slovenská média totiž zaměřila téměř výhradně na formu kampaně, obsah a seriozní diskusi, na kterou se tým kolem Procházky chtěl soustředit, o způsobu výkonu funkce nebo prezidentských kompetencích opomíjela.

Klíčem k úspěchu je dobrá a propracovaná strategie a její důsledné dodržování

To se nejintenzivněji promítlo do komunikace, která v důsledku malé rozpracovanosti strategie a message boxu byla často pouze reaktivní a defenzivní a nebylo tak možno plnohodnotně využít mediálního prostoru k doručení vlastního silného sdělení voličům a dostatečně propagovat narativ kandidáta. To naopak podle Procházky stálo za úspěchem Andreje Kisky, který postavil svou kampaň na jednoduchém osobním příběhu a message, kterou důsledně dodržoval po celou dobu zápolení o prezidentský úřad.

[fb_button]

[divider scroll_text=“poznámky“]

(1) Dlouhodobé průzkumy výzkumné agentury Focus. Poslední průzkum naleznete zde.

(2) Andrej Kiska se stal v prosinci 2014 podle výzkumné agentury FOCUS nejdůvěryhodnějším politikem v zemi.

(3) V době prezidentských voleb byl Rado Procházka nezávislým kandidátem, teprve o půl roku později založil stranu Sieť, která byla zaregistrována v červnu 2014.