Prakticky nikdo se neodvažuje zpochybňovat opětovné vítězství SMER-SD, který využívá ke zviditelnění uprchlickou krizi. Slovenským volbám ale jinak chybí hlavní téma. Překvapit nakonec mohou i extremisté. V kampani narazíte na profesionální videoklipy i na podomácku vyrobené bizarnosti.
[fb_button]
Volební kampaň k parlamentním volbám na Slovensku je v této chvíli v plném proudu. Kandidující politické strany a subjekty mají poslední dva týdny na získání nerozhodnutých voličů – volby se konají již 5. března. Volebního klání se účastní 23 politických stran a hnutí, což je na slovenské poměry průměrný počet.
Volby bez tématu
Odborníci se shodují, že zatímco v řadě minulých parlamentních voleb na Slovensku bylo nějaké klíčové téma, které udávalo tón kampaně, v letošních volbách takové téma postrádají. Témata je tedy třeba vytvořit – Smer-SD si jako klíčové téma své kampaně zvolil ochranu před uprchlíky.
Že mobilizační téma nemusí nutně odrážet sociální realitu upozorňuje např. Most-Híd – mezi běženci je zájem o pobyt na území Slovenska zcela minimální.
Smer-SD už tradičně sází na mítinky s občany, které vyvrcholí týden před Mezinárodním dnem žen. Ten je každoročně oslavován stranou v bratislavském Národním tenisovém centru. Jádro návštěvníků smeráckých mítinků tvoří zejména ženy v důchodovém věku, čímž vzniká dojem, že to je cílová skupina, na kterou tato strana cílí. Několik sociologických průzkumů však ukázalo, že Smer se těší veliké podpoře i mezi mladými voliči a lidmi ve středním věku, nehledě na pohlaví.
Zdánlivé tematické „prázdnotě“ letošní kampaně taky nahrává fakt, že de facto všechny strany se zastoupením v parlamentu (příp. se šancí na zastoupení v něm po volbách) bez pochyb dopředu uznávají vítězství Smeru-SD.
Možná i proto Smer-SD, jako jediná z významnějších stran, nezveřejnil komplexní volební program, ale spokojil se pouze s několika poměrně vágně definovanými prioritami pro budoucí volební období.
„Fico je zloděj“ aneb detektor lži opět v kampani
Představitelé Smeru však, vědomi si hrozby zprava, bojují o voliče i jinými prostředky. Jen několik týdnů před volbami vytáhl lídr strany Robert Fico na svého soupeře z opozice Igora Matoviče (OĽANO-NOVA) údajný daňový podvod, jehož se měl před pár lety dopustit při prodeji své živnosti. Jak Fico přišel k veřejně nepřístupným dokladům je stále záhadou.
To přimělo Matoviče k tomu, aby i navzdory své nemoci dennodenně svolával tiskové konference, na nichž odmítal Ficova obvinění a na narychlo svolaných mítincích rozdával trička s nápisem „Fico chráni zlodejov“. Matovič zároveň Fica vyzval k účasti na detektoru lži. Tím proslul i v minulosti, když před volbami v roce 2012 poslal k detektoru všechny kandidáty OĽANO nebo lídra strany Sieť Radoslava Procházku.
Samotné hnutí OĽANO-NOVA cílí především na pravicové voliče, zklamané z vládní politiky Smeru-SD a mladé voliče, příp. prvovoliče, které se pokouší nalákat již zmíněnými tričky.
[message_box title=“Kdo je kdo ve slovenské politice“ color=“blue“]
Mezi strany, které téměř jistě nebudou chybět v příštím volebním období v slovenském parlamentu, patří Smer-SD, Sieť, KDH, Most-Híd, OĽANO-NOVA a SNS. Postavení těchto stran a hnutí v průzkumech odpovídají i nákladné kampaně.
Kolem pětiprocentní hranice, potřebné k vstupu do parlamentu, nalezneme třeba stranu SMK, Sme rodina-Boris Kollár, SaS, ale můžeme sem zařadit i stranu Kotleba-Ľudová strana Naše Slovensko.
Prakticky nulovou šanci dostat se po volbách do parlamentu mají např. SKOK!, Šanca, ale i dlouholetý lídr slovenské pravice SDKÚ-DS.
[/message_box]
„Antismer“ i otec devíti dětí
Strana „Sme rodina-Boris Kollár“ je pozoruhodné uskupení, vzniklé jenom pár týdnů před uzavřením kandidátních listin pro letošní parlamentní volby. Z hlediska ideologie je prakticky nezařaditelné. Vše ale nasvědčuje tomu, že jádro elektorátu této strany budou tvořit jak dlouhodobí nevoliči, tak lidé, kteří sice chodí pravidelně volit, ale tradiční strany je už zklamaly.
Navíc se jedná o stranu jednoho muže – Borise Kollára, známého slovenského podnikatele a kromě jiného i otce devíti dětí (s osmi matkami). Velkou část voličů budou jistě tvořit i fanoušci jeho fanpage na Facebooku, kteří pro Kollára byli zřejmě i impulsem k založení strany.
Extremisté mohou překvapit
Z malých stran má patrně největší šanci probojovat se do parlamentu strana SaS, která by v případě úspěchu získala parlamentní zastoupení už potřetí. Zároveň je SaS druhou stranou (po OĽANO-NOVA), která zcela odmítá jakoukoli povolební koalici se Smerom-SD.
Naopak nejmenší šanci má krajně pravicová strana „Kotleba-ĽSNS“. V žádném z posledních průzkumů tato strana nezískala nad 5 %. V prospěch jejího případného úspěchu však mluví syndrom skrytého voliče, který se „stydí“ přiznat se k sympatiím k této straně – jelikož je většinou slovenských médií považována za extremistickou. Ostatně nebylo by to poprvé – nečekaný úspěch jejího volebního lídra Mariana Kotleby všechny překvapil již v krajských volbách na podzim roku 2013.
Čůrání ve sprše i paličatí Maďaři
Strany jako SKOK! nebo Šanca se snaží chybějící procenta nahradit neobvyklými nápady v programu nebo vedením kampaně.
Předseda strany SKOK! Juraj Miškov se už dlouhá léta pohybuje v reklamním byznysu, a proto se pokouší zaujmout třeba profesionálně zpracovanými volebními spoty, ale i svými „osobními přiznáními“ (nedávno se kupříkladu přiznal k tomu, že močí ve sprše).
Nezaostávají však ani některé další malé strany. Zástupci Maďarské křesťansko-demokratické aliance například odmítají v televizních a rozhlasových předvolebních diskuzích mluvit slovensky a jestli jim chce televize či rádio, které je do diskuze pozvalo, vyhovět, musí zabezpečit tlumočení z maďarštiny do slovenštiny.
Jak vidíme, strany se snaží zapůsobit na svou cílovou skupinu různými metodami. Která bude ta úspěšná, zjistíme však až ráno 6. března.
[fb_button]
Externí spolupracovník IPM. Student politologie na Fakulte sociálních věd UK v Praze. Zabývá se politickou kampaní a komunikací na Slovensku.