FPTP

Karel Komínek

FPTP, First-past-the-post, také známé jako systém prvního v cíli nebo prvního na pásce. FPTP patří mezi většinové volební systémy a  je ve světě hodně rozšířen. Nejznámější případy jsou volby do dolní komory ve Velké Británii, USA a Kanadě.

Charakteristiky systému

[list type=“arrow“]

  • Volba je jednokolová – vítěz je znám hned po prvním kole volby
  • Volba probíhá v jednomandátovém volebním obvodě – ve volbách se soutěží pouze o jedno křeslo v jednom volebním obvodě resp. zvítězit může jen jeden kandidát/strana
  • Vítězem se stává kandidát s nejvyšším počtem hlasů
[/list]

 

Z hlediska aktu volby je pro voliče systém jednoduchý, volič vybírá kandidáta, kterého preferuje. Systém je také nenáročný na zjišťování výsledků. Jednoduše se spočítají všechny hlasy a kdo jich má nejvíce, tak vyhrál. Nedochází k žádnému přepočítávání anebo přerozdělování hlasů. Výsledky jsou tak i transparentní.

Pro svou jednoduchost se hodí i do zemí s nižší gramotností, kde bývají kandidátní lístky vyvedeny v podobě piktogramů (Indie).

Co systém způsobuje

[list type=“arrow“]

  • Mění volby v soutěž dvou nejsilnějších stran
  • Podreprezentovává třetí strany
  • Podreprezentovává menší strany (pokud se ovšem nejedná o strany s koncentrovanou regionální podporou v u určitém teritoriu)
  • Ztěžuje přístup nových stran do systému
  • Podporuje strany, které mají co největší pole působnosti, jestli už se jedná o programové, teritoriální anebo funkcionální
  • Produkuje jednobarevné vlády (ne vždy tomu tak ale musí být)
  • Produkuje jednobarevné opozice (ne vždy tomu tak ale musí být)
  • Vytváří vztah mezi kandidátem a jeho volebním obvodem
  • Strany nominují do voleb kandidáty, kteří mají nevětší šanci oslovit místní elektorát
  • Umožňuje zvolení nezávislých kandidátů
  • Produkuje množství hlasů, které nejsou převedeny na mandáty = propadlé hlasy (tzv. wasted voters)
  • Je náchylný k volebním manipulacím, hlavně s hranicemi volebních obvodů (gerrymandering) a počtem voličů v obvodech (malapportionment)
  • Redukuje zastoupení extrémistických stran

[/list]

Aplikace systému

FPTP vytváří ohromné disproporce mezi vítězi a poraženými. Je to tedy volební systém vhodný pro elekci sborového zastupitelského orgánu, nikoli pro jednomandátové úřady. FPTP se hodí pro země s delší tradicí tohoto způsobu volby (bývalé britské území) a země zvyklé na vyšší kompetitivnost, kde nezastoupení určitých skupin nevyvolá ostré reakce.

Nevhodně byl tento systém zvolen pro volbu prezidentů některých latinskoamerických zemí. Pakliže na tento post kandiduje 6 osob, může volební zisk dopadnout v poměru 18-16,4-16,4-16,4-16,4-16,4. Vítěz tedy získal ani ne o celé dvě procenta více, než druhý kandidát. Podstatnější je ovšem fakt, že 82 % voličů volilo pro někoho jiného, tedy proti vítězi voleb.

Takto zvolený prezident tedy disponuje velmi slabým mandátem a podstatná část veřejnosti se může oprávněně cítit, že toto „není jejich kandidát“. Tento fakt vytvářel napětí ve společnosti, které někdy končilo vojenským převratem. V současnosti se od tohoto způsobu volby pro jednomandátové úřady upouští.

Mnoho akademiků přiznává FPTP podíl na vytváření bipartismu, nicméně samotný FPTP k vytvoření bipartismu nestačí.

Jak citovat příspěvek?

Institut politického marketingu. 2013. Slovník politického marketingu: FPTP. Dostupné na https://politickymarketing.com/glossary/fptp