Kampaň k volbám do Poslanecké sněmovny 1998

Karel Komínek

Předvolební situace

Předčasné volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR proběhly na konci června 1998 poté, co poslanci schválili ústavní zákon č. 69/1998 Sb zkracující jejich funkční období. Volby se tím konaly pouze dva roky od předchozích voleb z roku 1996.

Důvodem byl pád menšinové vlády Václava Klause (ODS), způsobený aférou ohledně financování ODS a rozkolem uvnitř koalice ODS s KDU-ČSL a ODA, z listopadu 1997. Do předčasných voleb se vlády chopila úřednická vláda Josefa Tošovského, která byla složena z nestraníků a členů předchozí koalice.

Aféry ODS, odštěpení Unie svobody a aféry se sponzorskými dary v ODA, která kvůli nim ve volbách 1998 nekandidovala, téměř rozložily českou pravici. Průzkumy na začátku roku 1998 ukazovaly, že ODS získá pouze 10 % hlasů, nakonec se pomocí své kampaně za půl roku vyhoupla k zisku 27,74 %. Naopak US měla dle jarního průzkumu STEM podporu 18 %, ale nakonec obdržela jen 8,6 %.1

Výsledky voleb

Volby 1998 vyhrála poprvé v historii samostatného Česka ČSSD (32,31 % hlasů), dále se umístily ODS (27,74 %), KSČM (11,03 %), KDU-ČSL (9,00 %) a Unie svobody (8,60 %).2 Posledně jmenovaná vznikla odtržením z ODS v lednu 1998. Do sněmovny se nedostaly radikální SPR-RSČ (3,90 %) a Důchodci za životní jistoty (3,06 %); oběma přitom průzkumy slibovaly úspěch (dle STEM měly mít 7 %, respektive 5 %).1

Po volbách vznikla komplikovaná situace, jelikož vítězná levicová ČSSD nedokázala vytvořit fungující většinovou koalici. Předseda ČSSD Miloš Zeman uvažoval o koalici ČSSD, KDU-ČSL a US (113 mandátů), avšak US odmítla s ČSSD spolupracovat. Rozhádaná pravice taktéž nebyla schopna vytvořit koalici, ačkoliv by dosáhla většiny. I proto došlo k tzv. opoziční smlouvě, tedy k menšinové vládě ČSSD s podporou ODS, a to i přes vyhrocenou ideologickou kampaň ČSSD a ODS vůči sobě navzájem.

Témata kampaní

Volební kampaně 1998 byly oproti dnešním méně profesionální. Hlavní témata navazovala na volby z roku 1996 a točila se stále kolem hospodářství a transformace. Kampaně byly přesto velmi agresivní a ideologicky vyhrocené.

ODS varovala před návratem komunistů a před hrozbou levicové vlády. Současně se snažila rehabilitovat svého předsedu Klause. Toho po tzv. Sarajevském atentátu a odštěpcích ODS, stylizovali do role jediné silné stálice české pravice. Základním mottem ODS bylo „Hlavu vzhůru”, ale jinak užívali především tvář Václava Klause a slogany jako „Doleva nebo s Klausem”, „Kdo si věří, volí Klause” a dalších dvanáct obdobných hesel.3

Ideologickou vyhrocenost kampaně nejlépe dokazuje Klausova mobilizační výzva, která zněla: „Mobilisace. Spoluobčané! Volám všechny, kteří chtějí žít svobodně! Volám všechny, kterým není lhostejný osud naší země! Volám všechny odpovědné ženy a muže! Rozhoduje se dnes! Zítra bude pozdě! Volte ODS!“.

ČSSD v čele se Zemanem oplácela stejnou mincí, když uváděli, že dosavadní práce českých vlád byla špatná. Kritika se točila hlavně kolem privatizace a transformace. Zeman hovořil o spálené zemi a sliboval, že v případě zvolení nechá zatknout tisíce tunelářů.4 Svůj plán pojmenoval akce čisté ruce, kdy připodobňoval české reálie zkušenostem antikorupčních akcí Itálie.5

Hlavním mottem ČSSD zůstal starší slogan „Lidskost proti sobectví” a využívali i slogan z voleb 1996 „Nikdy před vámi nebudeme uhýbat pohledem”. Hlavním cílem ČSSD bylo vytvořil obraz možnosti lepšího vedení země, než jaký nabídly pravicové vlády. Dále například KSČM přišla s hlavním mottem v podobě sloganu „Jiní o lidech, my s lidmi” a US s heslem „Normální je nelhat“.

Podoby kampaní

Před volbami se poslanci KDU-ČSL, ODS, US, ČSSD a KSČM dohodli, že omezí rozpočty kampaní na 30 milionů korun, jelikož stranické rozpočty byly značně vyčerpané z voleb 1996. Druhou částí dohody se strany zavázaly, že od 1. dubna 1998 nebudou používat billboardy a televizní a rozhlasové spoty nahradí diskusemi u kulatých stolů.6 Kampaně v roce 1998 tím byly velmi specifické.

S ČSSD na kampani spolupracovala agentura M.P.L., se kterou spolupracovala již několik let. Vsadili na přímou komunikaci a za voliči vyjížděli v autobusu Zemák, mikrobusech Zemáčcích a volebním vlaku. Volebním manažerem byl František Králík.7 Například pro ODS byl volebním manažerem tehdejší senátor Václav Mencl. Hlavním tématem voleb dle něj byl budoucí ideologický vývoj Česka.8

Problém neúspěchu Unie svobody tkvěl hlavně v tom, že se nedokázala vymezit vůči ODS, u které kritizovala pouze Klause, ale přitom přinášela totožný program. Počáteční nadšení u voličů tak brzy vyprchalo a lidé se z možností, zda volit ODS 1 či ODS 2, rozhodli volit zavedenější značku.9

Dopad kampaní

Pověstnou třešničkou za vyhrocenou kampaní bylo podepsání již zmíněné opoziční smlouvy. Ideologicky znepřátelené velké strany se dohodly bez ohledu na voliče a země tím šla doleva za Klausova přispění. Chybná strategie podpořila prohru ODS ve volbách 2002 a na řadu let poškodila důvěryhodnost stran.10

To bylo patrné například strmým pádem volební účasti. V roce 1998 k volbám dorazilo 74 % voličů, zatímco v roce 2002 již jen 58 %. Pachuť zrady po volbách 1998 a předpoklad, že se velké strany vždycky nějak dohodnou, odradily řadu voličů a napomohly k pádu porevolučních očekávání a iluzí o parlamentní politice.

Autor: Filip Zavřel

[divider scroll_text=“zdroje“]

(1) ŘEHÁKOVÁ, B. Předčasné volby 1998: Volební chování různých skupin voličů. Sociologický časopis, 1999, roč. 35, č. 3, s. 311-334. [online]. Dostupné z: http://sreview.soc.cas.cz/cs/issue/70-sociologicky-casopis-3-1999/1247

(2) ČSÚ. Celkové výsledky hlasování. Volby 1998. [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z:

http://www.volby.cz/pls/ps1998/u4

(3) JAKL, L. Jak to bylo se slavnou mobilisací. [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.klaus.cz/clanky/2138

(4) ČESKÁPOLITIKA.CZ. Spálená země nebo kvetoucí kapitalismus bez přívlastků? [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.ceskapolitika.cz/nazory/2003/spalena_zeme.htm

(5) ŠTRÁFELDOVÁ, M. Akce Čisté ruce. [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.radio.cz/cz/rubrika/udalosti/akce-ciste-ruce

(6) ČTK. Volby 1998. [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/volby-1998/14451

(7) VŠETEČKOVÁ, V. ČSSD – Alternativa pro naši zemi? [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://strategie.e15.cz/zpravy/cssd-alternativa-pro-nasi-zemi-462087

(8) ŠNAJDR, P. ODS nemá volební rozpočet. [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://archiv.ihned.cz/c1-946641-ods-nema-volebni-rozpocet

(9) PEHE, J. Rok 1998: Krize se prohloubila. [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.pehe.cz/clanky/1999/rok-1998-krize-se-prohloubila

(10) KOHOUT, P. Pět katastrof politické strategie. [online]. [cit. 2015-10-11]. Dostupné z: http://www.pavel-kohout.cz/clanky/katastrofy-politicke-strategie

Jak citovat příspěvek?

Institut politického marketingu. 2015. Slovník politického marketingu: Kampaň k volbám do Poslanecké sněmovny 1998. Dostupné na https://politickymarketing.com/glossary/kampan-k-volbam-poslanecke-snemovny-1998