Jedná se o mnohovrstevnatý proces, v rámci něhož dochází k obousměrnému toku informací mezi aktéry – politickými a mediálními institucemi a občany (publikem) v určitém prostředí.

Cílem politické komunikace je ovlivnit proces a výsledky vládnutí. Politické strany a další aktéři se pomocí různých technik snaží ovlivnit veřejnost a dosáhnout tak politické moci.

S pomocí politické komunikace dochází k interakcím s ostatními, aktéři na sebe navzájem působí a ovlivňují se. Přitom se komunikace odehrává v určitém prostoru, kde působí další faktory určující podobu komunikace.

Komunikace a prvky, které se při ní používají, se neustále mění, např. díky technologickému pokroku. Politici již nekomunikují pouze skrze tištěné stranické materiály, ale využívají k tomu i webu 2.0, virálního marketingu, sociálních sítí, direct emailů, televize atd.

Mezi nástroje politické komunikace patří např. média. Aktéři jsou zároveň nuceni adaptovat se na změnu technik i technologií komunikace a snažit se je co nejvíce využít ve svůj prospěch.