Speechwriting: 6 tipů, jak napsat veřejnou řeč

Jarka BambuchováRůzné

Speechwriting

Napsat poutavou veřejnou řeč chce cvik a trpělivost. Speechwriteři, odborníci na psaní projevů však vědí, jak na to. Úspěšná veřejná řeč vyžaduje silný emotivní příběh, logickou strukturu, jednoduchost, které publikum porozumí, a dynamický projev. V České republice ale mnoho veřejně známých speechwriterů nenajdeme.

[fb_button]

Víte, kdo je speechwriter?

Speechwriter je člověk, jehož prací je příprava a psaní veřejné řeči (tedy proslovu nebo projevu) pro jinou osobu, tedy speechwriting. V České Republice je to však ke škodě politiků i veřejnosti jen ojedinělý fenomén. Veřejné projevy či proslovy si tu píše tak nějak každý sám, často bez znalosti základních pravidel. A když už se tvorbě veřejné řeči na zakázku někdo věnuje, říká se mu často jen asistent nebo poradce.

V zahraničí jsou speechwriteři běžně najímáni politiky či dalšími veřejnými osobami, a služba nachází své uplatnění také v oblasti privátního sektoru. Kromě politiků tedy speechwriteři píší veřejné řeči pro lídry různých skupin, zaměstnavatele, pro média, ale také pro řečníky vystupující například na nějaké slavnostní příležitosti, jako je svatba nebo předávání cen.

Někteří speechwriteři jsou veřejně známí, jiní ne. Za veřejnou řeč, která sklidila pozitivní ohlas, však obvykle nejsou veřejně oceňováni, a nemají ani právo to požadovat.

Favreau

Jon Favreau je veřejně známým speechwriterem Baracka Obamy

Odborníci na psaní veřejných řečí většinou nemají odborné znalosti z oblasti, ke které se mají vyjádřit. Ke své práci je však ani nepotřebují.

Měli by však mít vynikající všeobecný přehled a schopnost propojovat různé vědní obory. Tím docílí vytvoření uceleného veřejného projevu, který zároveň nese zprávu (message) se srozumitelným obsahem i formou.

Proces tvorby veřejného proslovu či projevu má několik základních fází. V první fázi speechwriter komunikuje s klientem o klíčových otázkách: kdo bude řeč přednášet, komu má být určena, co by mělo být jejím obsahem a při jaké příležitosti bude řeč přednesena. V první fázi se také řeší témata, která by chtěl klient do své řeči zahrnout.

Na základě zjištěných informací provede vlastní výzkum v daných oblastech, aby pak mohl napsat řeč, která bude originální, reprezentativní, informující a zároveň vhodná. Následně vznikne návrh řeči, kterou speechwriter prezentuje klientovi s cílem řeč upravovat dále již ve spolupráci s klientem a dát jí tak punc autentičnosti.

Průvodce speechwritingem

Nejde však jen o vhodnou formulaci obsahu zprávy. Kromě správné struktury řeči, která musí být logická a přehledná, by měl speechwriter dbát i na další věci, které z obyčejné řeči učiní výjimečný projev, jehož části mohou vstoupit i do dějin.

1. Emoce jako nástroj

Pokud píšeme veřejnou řeč, neměli bychom zapomenout na to, že nejlepším nosičem informací jsou emoce. Je proto záhodno s nimi pracovat cíleně a již od prvopočátku.

V počáteční fázi je důležité určit to, co chceme, aby si posluchači z projevu zapamatovali. S tím souvisí fakt, že projev by měl mít jen jedno hlavní téma, a další témata by měla být pouze doplňková. Pokud se nám podaří si ujasnit tyto body, následně jim podřídíme charakter řeči.

2. Nejen emoce, ale také logika!

Obecná struktura řeči by se měla držet tradičního konceptu: úvod, hlavní část (stať) a závěr. Pokud v řeči reagujeme na nějaký problém, můžeme použít také strategii „řešení problému“, která v první části statě popíše problém a v druhé části představí jeho řešení.

Je však nutné zdůraznit, že důležitá je jak práce s logikou, tak s emocemi. Jedno bez druhého nemá ten správný efekt. Občas se setkáváme s názory, že emoce jsou v projevu důležitější, protože divákům pomáhají zapamatovat si sdělovanou zprávu. Logika však musí být také přítomna, a to ve struktuře řeči a ve způsobu vysvětlování.

3. Publikum se nesmí nudit

Správná veřejná řeč publikum nesmí nudit. Pokud ano, posluchač si odnese z projevu jednu jedinou zprávu: „Byla to ztráta času.“  Proto bychom se měli snažit ve správné míře zaujmout, případně pobavit.

Pro upoutání pozornosti diváků si již od začátku můžeme pomoci nějakým příběhem, který nese intenzivní (pozitivní nebo negativní) emoci. Je tedy záhodno využít hluboce lidský zážitek, například příběh z dětství. Vhodné je také používání těch příkladů, které zapojují obrazotvornost posluchače.

4. Naléhejte a vysvětlujte

Pro přidání naléhavosti určitým pasážím můžeme slovní spojení i několikrát opakovat tak, jako to dělal například Winston Churchill. Ten se ve svém proslovu snažil motivovat společnost k boji v druhé světové válce. „Budeme bojovat na plážích. Budeme bojovat na přistávacích plochách, budeme bojovat na polích a na ulicích, budeme bojovat v kopcích. Nikdy se nevzdáme.“ Díky opakování zpráva silněji zapůsobí, a publikum si její obsah lépe zapamatuje.

Při proslovech či projevech v českém jazyce dochází častěji jen k trojitému opakování fráze, což zní dostatečně naléhavě, ale přirozeněji. Zahraniční odborníci na speechwriting navíc doporučují neustále komentovat to, co se v projevu chystáme sdělit, a po jejím sdělení zprávu okomentovat znovu, zpětně.

5. Hlavně jednoduše

Jak je patrné z výše uvedeného příkladu, je lepší se držet jednoduchosti a stručnosti. Cílem je, aby posluchači porozuměli, proto používáme známá slova, která se dobře vyslovují a jsou libozvučná. Velkou část dojmu z projevu vytváří také intonace, intenzita hlasu či tempo řeči, tedy rétorické prostředky.

6. Výstižně na konec

Ani závěr by v proslovu neměl chybět, protože dodává celé řeči ucelenost. Může to být například doporučení či shrnutí, které je lehce zapamatovatelné, jednoduché a výstižné. Například Steve Jobs svůj oceňovaný projev uzavřel doporučením „Stay hungry. Stay foolish.”

[fb_button]