Závěrečná debata prezidentských kandidátů nepřinesla žádný překvapivý zvrat. Výkony Donalda Trumpa a Hillary Clinton byly pod drobnohledem médií. Jak se v průběhu času měnily jejich mediální strategie? Komu se v televizních debatách vedlo lépe?
[fb_button]
Třetí a poslední prezidentská debata je za námi. Lze ji označit za důstojný konec nedůstojné prezidentské kampaně. Pro závěrečný střet rekordně nepopulárních prezidentských kandidátů bylo možná symbolicky vybráno Las Vegas, které bývá označováno za město hříchu. Skandály a kontroverzní výroky se staly nedílnou součástí kampaně, kterou se političtí komentátoři nezdráhají označit za nejšpinavější v historii.
Samotný obsah debaty nebyl příliš obohacující. Oba kandidáti se točí v kruhu a vytahují stále stejné připravené fráze. Podstatou veřejného vystoupení politiků by měla být především realistická prezentace svého politického programu. V této fázi kampaně to ale vypadá, že už bylo vše podstatné řečeno.
Paradoxní je, že v této závěrečné debatě podali oba kandidáti svůj nejlepší výkon. Přesto se ani jednomu nepovedlo nijak zásadně změnit svoje šance na vítězství ve volbách. Donald Trump zoufale potřeboval úspěch, díky kterému by se opět dotáhl na svoji oponentku a zdramatizoval volby. Hillary Clinton naopak současné rozpoložení vyhovuje, čemuž také odpovídala její strategie. Jejím hlavním cílem bylo neudělat chybu, která by ji mohla stát pohodlné vedení.
Trump zůstal za očekáváním
Trumpova kontroverzní povaha udělala z letošních voleb nejsledovanější volby v historii USA. O jeho strategii pro televizní debaty se dalo pouze spekulovat, opakovaně totiž dokazoval, že je neřízenou střelou. Pro získání důležitých nerozhodnutých voličů potřeboval ovládnout televizní debaty. To se mu ale opravdu nepovedlo. Nyní můžeme konstatovat, že se Trumpovi nepodařilo vytáhnout žádné potřebné eso z rukávu.
V souvislosti s jeho výkony v debatách se bude debatovat o mnohém, za vítěze se však považuje téměř on sám. Trump totiž selhával po obsahové i vizuální stránce. Jeho problémy s dýcháním a neustálé skákání do řeči mu v konečném důsledku rozhodně nepomůžou. Možná zná ta nejlepší slova, očividně je ale nedokáže překlopit do svých veřejných projevů. Republikánský kandidát svádí celou kampaň boj se svým vlastním egem, které mu možná pomáhalo v první fázi kampaně, nyní mu je spíše na obtíž.
Trumpova vystoupení nejsou oslnivá ani po obsahové stránce. Až nepochopitelně se zaměřuje na hloupá zjednodušování místo toho, aby Hillary kritizoval stylem, jakým by to dělali ostatní republikáni. Místo konstruktivní kritiky demokratické zahraniční a domácí politiky totiž Trump spoléhá na jednoduchou zkratku – za všechno může Obama a Hillary. Část jeho voličů na tuto rétoriku samozřejmě slyší, průzkumy ale jednoznačně ukazují, že to mu na výhru stačit nebude.
Trump možná neuzná prohru
Trump se během kampaně nebál zaútočit na zástupce menšin, jiných náboženství, médií, demokratů ani republikánů. Pomyslnou třešničkou na dortu je ale jednoznačně jeho odpověď na otázku, zda by v případě neúspěchu byl schopný přijmout prohru. Trump odpověděl nejednoznačně, máme se prý nechat překvapit. Samozřejmě nikdo neprohrává rád. Americké prezidentské volby mají ale dlouhodobou tradici toho, že poražený kandidát přijme výsledek voleb a naznačí tím budoucí jednotu země, která byla dlouhé měsíce rozdělena na dva tábory.
Trumpovo váhání se vzhledem k jeho opakujícím se pochybnostem o regulérnosti voleb dalo očekávat. Nejenom v USA není úplně běžné, aby někdo zpochybňoval regulérnost volebního procesu dlouho před tím, než se vůbec začne volit. Na nespravedlivý přístup by si mohl stěžovat Bernie Sanders, který byl během demokratických primárek stranou odstaven na druhou kolej. Ne však Donald Trump, který si za svoje problémy může sám.
Tak málo?
Hillary Clinton i její volební tým se televizních debat báli, protože si byli vědomi, že je Trump může nějak nepříjemně zaskočit. Republikánský kandidát je nakonec ale zaskočil maximálně tím, že je ničím nezaskočil. Munice mu Hillary za svůj dlouhý politický život připravila opravdu mnoho, on ji však nebyl schopen využít. Nakonec stačilo překvapivě málo k tomu, aby si díky televizním debatám upevnila pozici favoritky.
Bývalá první dáma ve své domácí disciplíně nezklamala a zvládla všechny tři debaty. Společným jmenovatel jejích vystoupení je jednoznačně stoprocentní připravenost a sebekázeň. Na rozdíl od svého oponenta se jí dařilo snášet nepříjemné otázky a útoky. Její perfektně nacvičené politické fráze by teoreticky mohly spoustu voličů odradit. To by proti ní ale musel stát někdo jiný než Donald Trump, který jejích chyb nedokázal využít.
Výkon v poslední debatě dokonce renomovaný server Politico označil za její nejlepší v dosavadní politické kariéře. To je vzhledem k tomu, že bylo její hlavní strategií neudělat chybu a nevěnovat se vlastním skandálům, velký úspěch. V odvádění pozornosti od nepříjemných témat je Hillary přebornicí, což ostatně ukázala i v poslední debatě, když se měla řešit její nadace nebo nově zveřejněné uniklé emaily.
Hillary během debat vystřídala červený, modrý a bílý outfit
Hillary upevnila náskok
Výsledkem třech televizních debat je příjemný náskok, se kterým jde demokratická kandidátka do posledních týdnů kampaně. Favoritkou byla již od doby, kdy bylo jasné, kdo bude Republikánskou a Demokratickou stranu reprezentovat ve finálním souboji. Zajímavý byl vývoj volebních preferencí před první televizní debatou, kdy se na ni Trump v podstatě dotáhl. Vyrovnaný výsledek však dlouho nevydržel, hned první debata odstartovala postupný pokles Trumpových preferencí.
Volby samozřejmě ještě nejsou rozhodnuté, stále do nich mohou zasáhnout nepředvídatelné události. Vývoj preferencí v jednotlivých důležitých státech však naznačuje, že se nakonec může jednat o jednoznačné vítězství demokratů. Trumpovi se totiž aktuálně nedaří v klíčových státech jako je Florida, Ohio, Jižní Karolína nebo Arizona. Zajímavé srovnání nabízí předvolební průzkumy k volbám do Senátu, ve kterých ve všech zmíněných státech republikánští kandidáti dominují.
Pokud se zaměříme na přínos letošních televizních debat pro diváka, nedojdeme k potěšitelnému závěru. Debaty se nesly ve velmi negativní atmosféře, která vygradovala tím, že si nakonec kandidáti ani nepodávali ruce. Absence základního gesta projevujícího úctu k druhému člověku dokonale symbolizuje politickou kulturu, které jsme bohužel v dnešní době svědky.
[fb_button]
Konzultant IPM a student politologie na Vysoké škole ekonomické v Praze. Zaměřuje se na analýzu médií a politické kampaně.