První část amerických prezidentských voleb se blíží ke svému konci a někteří kandidáti mají zdánlivě nominaci na dosah ruky. Celá situace však není tak jednoznačná, jak by se mohlo na první pohled zdát. Favoriti obou stran ještě mohou vše ztratit před cílovou čárou. Výsledky primárek totiž neznamenají nic závazného a každý kandidát má svou achillovu patu.
[fb_button]
[message_box title=“Seriál o amerických prezidentských volbách 2016″ color=“blue“] [catlist name=“us-elections-2016″ numberposts=6 pagination=yes]
[/message_box]
Clintonová má zisk nominace na dosah
Systém amerických prezidentských voleb je nastavený tak, že existuje hraniční množství delegátů potřebných k tomu, aby kandidát automaticky získal stranickou nominaci pro prezidentské volby. V případě demokratů je to 2383 delegátů.
Kromě „obyčejných“ delegátů, které prezidentští kandidáti získávají při primárkách v jednotlivých státech, existují i superdelegáti. Ti zastávají významné stranické funkce a jejich hlas není vázaný na nic jiného, než na jejich vlastní rozhodnutí. Z celkového počtu 4765 demokratických delegátů je superdelegátů 714.
Po primárkách v Indianě má Clintonová 2205 delegátů (včetně 552 superdelegátů) a k hranici nutné pro získání automatické stranické nominace ji tak zbývá pouhých 174. Sanders výrazně zaostává – včetně 39 superdelegátů jich má v současnosti 1401. Z těchto čísel vyplývá, že k rozdělení zbývá ještě 1159 delegátů.
Sandersova naděje
Aby měl Bernie Sanders za stávající situace jakoukoliv šanci získat automatickou nominaci nebo alespoň porazil Clintonovou, musel by získat drtivou většinu všech zbývajících delegátů, což je téměř nemožné. Matematicky je tak mimo hru.
Pokud by však dokázal získat velké množství zatím nerozdělených delegátů, mohl by si vytvořit zajímavou vyjednávací pozici a pokusit se přesvědčit některé superdelegáty na svou stranu. Tím by mohl Clintonovou připravit o automatickou nominaci vyblokováním a demokratickou celonárodní konvenci ještě zajímavě zamotat. Navíc Clintonové stále hrozí kriminální obvinění týkající se jejího zacházení s utajovanými údaji, které by Sanderse také mohlo posílit.
Dále se začínají objevovat hlasy, že pokud nominaci získá Clintonová, měl by Sanders usilovat o prezidentské křeslo jako nezávislý kandidát. Clintonová by pak se Sandersem mohla přijít o velké množství hlasů demokratických voličů. Tato situace ji i stranu staví do značného rizika při střetu s republikánským kandidátem.
Donald Trump oficiálně nemá soupeře
Magická hranice pro nominaci republikánského kandidáta je 1237 delegátů, superdelegáti u republikánů neexistují. Nejvíce se k této hranici blíží právě Donald Trump se svými 1047 delegáty. A přestože ji ještě nepřekonal, už sám sebe považuje za vítěze. Proč? Protože už zbývá pouze posledních 520 delegátů k rozdělení.
Ted Cruz se svými 565 delegáty po prohraných primárkách v Indianě svou kampaň pozastavil (oficiálně neodstoupil, nicméně výsledek je stejný), ale i kdyby získal všech zbývajících 520 delegátů, tak stejně jako John Kasich se svými 153 delegáty by už nemohl dosáhnout nominace. Čísla hovoří jasně, jsou mimo hru. Pár hodin po Cruzovi nakonec svůj boj vzdal i Kasich. Trump tak oficiálně nemá soupeře.
Nefunkční spojenectví Cruze a Kasicha
Cruz na poslední chvíli navázal s Kasichem spojenectví, ve kterém si rozdělili působení v zbývajících primárkách, aby připravili Trumpa o automatickou nominaci. Tento plán však selhal ještě dříve, než byl uveden v akci. Kasichovi příznivci v Indianě totiž odmítli podpořit Cruze.
Trump se kvůli své výbušnosti, politické nezakořeněnosti a kritice establishmentu netěší příliš velké stranické přízni. Dalo by se dokonce tvrdit, že ho strana nemá v oblibě tak moc, že možná udělá vše pro to, aby znemožnila jeho oficiální nominaci. V Trumpův neprospěch hovoří i průzkumy, ve kterých prohrává jak proti Clintonové, tak proti Sandersovi.
Stát se může cokoliv
Trump je pouze 190 delegátů od automatické nominace a tu jistě dosáhne. Ale i za situace, kdy dosáhne nominační hranice, ho republikánský sjezd vůbec nemá povinnost nominovat, pokud včas změní volební pravidla konvence.
Pravidla a postupy při nominaci kandidáta domlouvá a stvrzuje komise pro pravidla až těsně před sjezdem. Změnu pravidel musí však odsouhlasit delegáti. Nová pravidla by Trumpa mohla oslabit a po prvním kole hlasování, kde by žádný kandidát nezískal většinu, pak nadpoloviční množství delegátů ve druhém kole ztrácí povinnost hlasovat pro kandidáta, který je získal.
Do včerejšího dne to vypadalo, že by takto Kasich mohl získat některé hlasy Rubia, Cruze i Trumpa, nyní je to ale minulostí. Tento proces je nazývaný “brokered convention”. Krom toho, do hry o nominaci může klidně vstoupit i doposud neznámé jméno. Tato situace sice u republikánů nenastala od roku 1948, ale vyloučit ji zcela nelze.
Bez ohledu na průběh voleb tak budeme mít jistotu o prezidentských nominacích demokratů i republikánů až na konci července.
Autorem volebních map je Daniel Čupak z Qest
[fb_button]
Externí spolupracovník IPM. Absolvoval mezinárodní a diplomatická studia na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze..