První a poslední debata viceprezidentů přinesla souboj republikána Mikea Pence a demokrata Tima Kainea. Cílem Kainea bylo vypadat lidsky, spolehlivě a důvěryhodně, Pence měl ukázat politickou zkušenost, sebekontrolu a rozvahu. Komu se to podařilo lépe?
[fb_button]
Mnoho povyku pro nic. I tak by se dala po obsahové stránce jednou větou zhodnotit 48. debata kandidátů na viceprezidenta USA, která proběhla na Longwood University ve Virginii. Viceprezidentská debata je tradiční záležitostí, ve které mají spolukandidáti potvrdit, že jsou v krajním případě připraveni vést nejmocnější zemi světa. Očekává se tedy, že se divák dozví o přednostech a slabinách obou kandidátů. Ničeho takového jsme se ale bohužel nedočkali, Pence i Kaine pokračovali v negativní linii, která provází celou letošní prezidentskou volbu.
Oba kandidáti logicky obhajovali stranické kandidáty na prezidenta. Hillary Clinton i Donald Trump si své spolukandidáty pečlivě vybrali nejenom kvůli vhodnému doplnění svých nedostatků, ale také jako podporu, o kterou se ve velmi vypjatém boji mohou opřít. Až neuvěřitelné je to, jak moc toho mají Kaine a Pence společného. Oba mají rozsáhlé politické zkušenosti, jsou silně věřící, mají nejstarší syny v armádě a dokonce jsou také oba ženatí jednatřicet let. Nutno podotknout, že se zatím vybraní spolukandidáti osvědčili.
Viceprezidentská debata proběhla týden po prvním televizním střetu hlavních kandidátů. V lepším rozpoložení je momentálně jednoznačně Hillary, které se podle nejnovějších průzkumů daří v klíčových státech, jako je například Florida nebo Ohio. Donaldu Trumpovi se naopak začíná krátit čas, který má na zvrácení voleb, které pro něj pomalu začínají být ztracené. Před dalším přímým střetem, který proběhne 9. října, vyslali kandidáti do boje své spolubojovníky.
Pence Trumpovi ukázal cestu
Mike Pence je zkušený muž, který má za sebou kromě působivé politické kariéry také zkušenosti z rádia, kde měl svoji vlastní show. Nasbírané zkušenosti se mu během debaty opravdu podařilo prodat. Působil naprosto přirozeně a velmi seriózně. Přesně kvůli těmto vlastnostem byl Trumpem (nebo spíše jeho volebním týmem) vybrán. Podařilo se mu něco, co od Trumpa očekávalo vedení Republikánské strany – nenechal se rozhodit negativní rétorikou svého oponenta.
Penceovi se dařilo odrážet útoky, nabízet republikánská řešení současných amerických problémů a zároveň útočit na nepřítomnou Hillary Clinton. Mnoho Kaineových útoků se mu podařilo přejít díky klasické politické taktice – prostě je zamluvil něčím jiným. Za to ho po debatě velmi kritizoval tým Hillary., Pence se podle demokratů nebyl schopný postavit za svého prezidenta a obhajovat jeho kontroverzní výroky.
Zde se však naskýtá otázka, co lepšího měl Pence dělat. Některé Trumpovy výroky jsou tak rozporuplné, že je nedokáže vykomunikovat ani sám republikánský kandidát. Pence by se tak pouštěl na velmi tenký led a mohl by snadno skončit v defenzivě, jako Trump během prezidentské debaty. Kaine mu ostatně v této záležitosti nemá co vyčítat, sám byl velice rád, že se mu díky nešikovné reakci moderátorky podařilo zamluvit kauzu ztracených emailů bývalé první dámy.
Pence svůj úkol jednoznačně splnil. Svým výkonem neznačil, jak jednoduché by byly letošní volby pro republikány, pokud by za ně kandidoval někdo jiný než Donald Trump. Vedení Republikánské strany tak alespoň doufá, že se Trump z první debaty poučí a pokusí se napodobit styl, jakým se prezentoval jeho spolukandidát. Ten totiž jasně dokázal, že se dá jejich společná politika podávat i bez zbytečných výroků, kterými proti sobě Trump poštval velkou část USA a téměř veškerá renomovaná americká média.
Kaine útočí!
Tim Kaine rozhodně nepatří mezi agresivní a strhující řečníky. Za spolukandidáta si ho Hillary vybrala zejména kvůli pověsti sympatického a dobrého muže, který má za sebou nejenom politickou kariéru, ale také učení chudých dětí v Hondurasu. Stal se tak cenným doplňkem kampaně. Nyní byl ale postaven do pro něj nekomfortní role, mediální poradci ho připravili, aby se pokusil zasadit další tvrdé rány do oslabené kampaně Donalda Trumpa.
Kaine napodobil Hillary a zaútočil jako první. Jeho výpady ale rozhodně neměly podobný efekt. Pence se totiž nenechal zaskočit a velmi trefně konstatoval, jak přepečlivě se jeho kolega připravil. Kaineovi nepomohlo ani to, že svému oponentovi často skákal do řeči. Nebylo to sice tak výrazné, jako Trumpovo přerušování v prezidentské debatě, stále to ale nepůsobilo dobře.
Za velmi povedený okamžik obou aktérů debaty jde označit pasáž, ve které Pence Kaineovi řekl, že s ním jako se senátorem bude ze své budoucí pozice viceprezidenta velice rád spolupracovat. Kaine se nenechal rozhodit a odpověděl, že se na případnou spolupráci těší, nehledě na to, kdo z nich bude ve vyšší funkci. Z obou kandidátů byl cítit vzájemný respekt, který je u Hillary a Donalda Trumpa spíše hraný.
Demokratický kandidát na viceprezidenta ukázal, že je své spolukandidátce naprosto oddaný. Z jeho výkonu bylo patrné, že se nesnaží vyhrát bitvu, ale celou válku. U Kainea lze jenom těžko předpokládat, že by měl nějaké postranní úmysly týkající se případné prezidentské kandidatury v dalším volební období. O jeho angažmá do pozice spolukandidáta ostatně přemýšlel už bývalý prezident a manžel současné kandidátky Bill Clinton.
Spolupráce s odborníky se vyplácí
Mike Pence předvedl, že je výborným řečníkem, za kterého by se jeho voliči rozhodně nemuseli stydět. Tim Kaine ukázal, že mediální poradci dokážou do televize připravit i politika, který není zrovna miláčkem kamer. Na výkonu obou řečníků byla znatelná spolupráce s experty, která k veřejnému vystupování politiků patří. Kromě Kaineova opakovaného skákání do řeči by se dalo říct, že jsme byli svědky výborného mediálního výstupu.
Kandidáti svoje proslovy naprosto perfektně zabalili do osobních příběhů, díky kterým u diváka vyvolají potřebnou emoci. Kaine svoji úvodní řeč zahájil příběhem místní studentky, která bojovala proti segregaci. Podařilo se mu převyprávět příběh o mladé hrdince, kterou mu svojí odvážností připomíná jeho spolukandidátka Hillary Clinton. Aby toho nebylo málo, zakomponoval do příběhu hlavní heslo kampaně – Stronger Together.
Mike Pence o chvíli později kontroval odpovědí na aktuální bezpečností situaci a postavení policie. Republikánský kandidát na viceprezidenta se s diváky podělil o svůj vlastní osobní příběh – jako malý velmi rád jezdil za svým strýcem, který byl policistou a velice hrdě nosil policejní uniformu. Pence dokonale popsal respekt, který ke svému strýčkovi a jeho uniformě měl a vždy mít bude. Tímto krátkým zavzpomínáním si dokonale připravil půdu pro sdělení svých návrhů na obnovení pořádku v ulicích USA.
Bitva o dominanci
Důležitým prvkem každé debaty jsou kromě samotného mluveného projevu gesta. U každého setkání je důležité, kdo bude mít navrch. Politici gesty vyjadřují svou moc a převahu. Přestože nám to na první pohled nemusí připadat důležité, právě to, co vidíme a jak se kandidáti chovají a vizuálně vypadají, je mnohem důležitější než to, co říkají. Gesty ukazují, kdo je vůdce a kdo ovládá danou situaci.
Souboj začíná už během úvodního podání ruky, kdy se politici snaží dokázat svoji dominanci. Toho jsme ostatně byli svědky i v první prezidentské debatě, ve které Trump během podání ruky chytil Hillary ochranitelsky za záda, aby tím dal najevo, kdo je na pódiu pánem. Stejná situace se opakovala i ve viceprezidentské debatě, Pence zde Kaina chytá za ruku a vyhrává tím první vizuální bitvu s gesty, čímž vyjadřuje svoji dominanci.
Kaine si to ovšem nenechává líbit a o dvě sekundy později dochází k remíze, kdy Kaine Pence poklepe po zádech a vyvrací jazýčky vah na stejnou úroveň.
Američané také samozřejmě kladou velký důraz na vzhled. Oba kandidáti byli výborně upraveni, nehrbili se a působili energickým dojmem. Po vizuální stránce měl navrch Kaine, který se velmi často usmíval. Pence a jeho mimika působí mírně zamračeně, což ale do jisté míry koresponduje s jeho pohledem na aktuální situaci USA.
Co bude dál?
Viceprezidentská debata znamenala povzbuzení pro republikány, ale zároveň také novou munici pro negativní kampaň demokratů. Zatímco Trump vyzdvihuje výkon svého spolukandidáta a označuje ho za nejlepší v historii viceprezidentských debat, média se zaměřují na Penceovo vyhýbání se reakci na kontroverzní výroky svého spolukandidáta.
V zásadě lze ale říct, že se na debatu velmi rychle zapomene. Je velice nepravděpodobné, že by nějak zásadně ovlivnila nerozhodnuté voliče, kteří jsou podle průzkumů momentálně nakloněni spíše Hillary.
Zatímco jsou prezidentské debaty střetem dvou těžkých kalibrů, jejichž neoblíbenost je u amerických prezidentských kandidátů bezprecedentní, viceprezidentská debata spíše vypadala jako souboj vysloužilých politiků. Pro někoho mohla být debata nudná nebo zbytečná. Svou roli na tom určitě bude mít i fakt, že lidé nejsou z letošní prezidentské volby zvyklí na profesionální a autentické politické výkony.
Spoluatorka: Alžběta Králová
[fb_button]
Konzultant IPM a student politologie na Vysoké škole ekonomické v Praze. Zaměřuje se na analýzu médií a politické kampaně.