Poslanecká sněmovna schválila novely volebních zákonů, které omezují volební kampaně a financování politických stran. Přinese reforma více transparentnosti politických stran a volebních kampaní? Pomůže narovnat politickou soutěž? A shodují se vůbec odborníci s politiky?

[fb_button]

V úterý 28. června 2016 se pod záštitou organizace Rekonstrukce státu konala v prostorách Akademie věd ČR v Praze veřejná debata s názvem „Největší reforma financování stran a kampaní od 90. let?“. Předmětem této akce byla – jak jinak – reforma financování politických stran a kampaní, která byla následující den schválena Poslaneckou sněmovnou ve třetím čtení. Více o reformě se můžete dozvědět v našem předešlém článku.

Pozvání na debatu přijali politologové Magnus Ohman (International Foundation for Electoral Systems, Washington, D. C.) a Jan Outlý (Metropolitní univerzita Praha), autorka aktuální slovenské volební analýzy Veronika Pracharová (Slovak Governance Institute), poslanec a místopředseda Ústavně právního výboru Stanislav Grospič (KSČM), poslanec a člen kontrolního výboru Martin Novotný (ODS), pražský zastupitel Mikuláš Ferjenčík (Piráti) a místopředseda Strany zelených Michal Berg (Zelení). Nezávislým moderátorem diskuze se stal Jan Bumba (Český rozhlas).

Finanční zprávy, přístup veřejnosti a nezávislý dohled

Politické strany a volební kampaně v ČR trpí od 90. let problémy s jejich kontrolou. Aktuálně probíhá v podstatě jediná kontrola, kterou provádí sněmovní kontrolní výbor. Ten každoročně zkoumá správnost výročních zpráv politických stran a případně může podat návrh Nejvyššímu správnímu soudu k pozastavení činnosti strany. Politici tak ve skutečnosti kontrolují sami sebe.

[message_box title=“Více o reformě financování kampaní“ color=“blue“]Limity na kampaně nemají valný smysl – půjdou jednoduše obejít. Navíc si novela vyžádá vznik specializovaného úřadu.

1) Finanční limity na kampaň nezabrání stranám utrácet více
2) Divné limity a nový úřad[/message_box]

Jako první se v debatě dostali ke slovu odborníci. Švédský politolog Magnus Ohman zasadil současnou situaci ČR do evropského kontextu. Zmínil uskupení států bojujících proti korupci (GRECO), které funguje v rámci Rady Evropy. Tato skupina vydala již v roce 2010 doporučení, která se dají rozdělit do třech základních oblastí – odevzdávání finančních zpráv, přístup veřejnosti k těmto zprávám a nezávislý dohled.

Podle Ohmana by ČR měla tato doporučení naplnit, protože to bude mít pozitivní dopad na demokracii v zemi.  Aktuální nastavení podle něj neumožňuje náhled veřejnosti do hospodaření politických stran. Je proto nutné zveřejňovat finanční zprávy na internetu v uživatelsky přívětivé podobě, zavést skutečně nezávislý orgán a vytvořit systém sankcí, který bude fungovat nejen jako trest, ale zejména jako prevence.

Politolog Jan Outlý, který se politickými stranami zabývá, se vyjádřil, že se mu návrh reformy zamlouvá a věří, že bude v současné podobě přijat. Zmínil však, že zvýšení transparentnosti financování politických stran není ten cíl, ke kterému se má dospět. Tím cílem by mělo být zvýšení důvěry v politické strany, politický systém či posílení participace a informovanosti veřejnosti. To jsou podle Outlého ty hlavní problémy, které společnost trápí a transparentnost politických stran je pouze úsek jakési cesty.

Slovensko jde správným směrem

Letošní březnové slovenské volby na Slovensku se konaly dle nových volebních pravidel. Veronika Pracharová shrnula fungování nově zřízené Státní komise pro volby a kontrolu financovaní politických stran a povinnost uvádět náklady na volební kampaň na zřízených transparentních účtech.

Podle Pracharové je diskutabilní, zda je slovenská státní komise skutečně nezávislým orgánem, když je volena politickými stranami. Co se týče transparentních účtů, tak na Slovensku se častokrát stalo, že se veřejnost nedostala k přesným informacím, jelikož položky byly zařazeny v položce „ostatní náklady“.

[quote align=“center“ color=“#999999″]U starších politických stran státní příspěvek neslouží k financování nadcházející volební kampaně, ale ke splacení dluhu u minulých kampaní. – Martin Novotný, poslanec ODS[/quote]

V debatě také zaznělo, že na Slovensku je limit na kampaň nastaven do výše 3 milionů eur, ale tuto hranici je údajně možné „nafukovat“. Slováci taktéž zavedli povinnost označit všechny prostředky kampaně jeho dodavatelem. Podle Pracharové se jedná o dobrou věc, nicméně na Slovensku to podle ní nikdo nekontroloval a není proto možné zjistit, zda se to dodržovalo. Přesto se Pracharová vyjádřila, že reforma jde na Slovensku dobrým směrem. České republice potom doporučila připravovanou reformu schválit, jelikož je podle ní lepší něco nežli nic.

Tradiční strany mají obavy z nové instituce

V další části debaty se ke slovu dostali zástupci politických stran. Podle Stanislava Grospiče (KSČM) nemají komunisté k návrhu negativní stanovisko. Kritizují však, aby vznikla další instituce. Navíc se obává, aby nebyl orgán předmětem politických sporů a připomněl aktuální kauzu reorganizace policie.

Grospič navrhl, aby o uvažované pravomoci pro nově zřízenou instituci byl spíše rozšířen Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) nebo Finanční úřad (FÚ). To mu v pozdější diskuzi vyčetl Jan Outlý, který zmínil, že komunističtí poslanci byli jedni z těch, kteří v 90. letech považoval za neústavní, aby měl NKÚ pravomoc kontrolovat politické strany. Podle Grospiče komunisté nemají problém s limitem kampaně, který byl pro sněmovní volby nastaven na 90 milionů a nebrání se ani zavedení transparentních účtů.

Avšak pravděpodobně největší obavy ze zavedení nového orgánu s názvem Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí vyjádřil v debatě Martin Novotný (ODS). Podle něj bude v českých podmínkách fungovat efektivní kontrola zejména od veřejnosti a nikoli od státního orgánu. Informace by se podle něj měly zveřejňovat na internetu, ale úřad by se zřizovat neměl. Novotný totiž vyjádřil vážné pochybnosti o skutečné neutrálnosti zřizovaného orgánu a obavu o jeho politizaci. Navíc si nedokáže představit, že orgán čítající pár lidí dokáže zkontrolovat masu plakátů, která bude v kampani použita.

Kampaně by měly být levnější

Mikuláš Ferjenčík (Piráti) na úvod svého příspěvku v nadsázce pobavil publikum myšlenkou, že Česká pirátská strana je nejbohatší a zajištěná politická strana, protože si na kampaň nevzala půjčku a dělá ji výhradně z vlastních zdrojů. Ferjenčík považuje za klíčový bod povinné označování reklamy. Podle něj by bylo jasné, kdo plakát financuje, což považuje za velmi důležité.

Ferjenčík považuje za hlavní důvod podvádění ve financování volebních kampaní jejich vysokou cenu. V tom mu dal za pravdu i poslanec Novotný. Navíc Novotný dodal, že si levnější kampaně prý přeje už skutečně skoro každý včetně tradičních politických stran. Podle Ferjenčíka však návrh neřeší, jak kampaně zlevnit.

Zároveň přednesl návrh z Berlína, kde mají politické strany možnost vyvěsit své volební plakáty na lampy veřejného osvětlení bez poplatku. Ve Velké Británii je například možné po složení kauce distribuovat volební plakáty prostřednictvím pošty. Obě varianty Ferjenčík uvedl jako levnější variantu vedení volební kampaně.

Limity nic nevyřeší a soutěž se nevyrovná

Ferjenčík nesouhlasí také s limity na volební kampaň. Podle něj se jedná o kartel proti hnutí ANO, protože ČSSD nemá peníze. Účastníci debaty se mimo jiné shodli, že naplnění výdajového stropu 90 milionů korun si v současné době skutečně může dovolit pouze hnutí ANO. Ferjenčík označil billboardy za nejlevnější politickou kampaň. Podle něj v tomto segmentu funguje konkurence, která zajišťuje nízkou cenu, a navíc mají billboardy stále velký zásah.

Michal Berg upozornil, že jedním z cílů návrhu je také narovnání podmínek jednotlivých stran. Zde vidí problém v tzv. politických institutech, na které dostávají strany příspěvek, pouze pokud mají poslance nejméně dvě ze tři po sobě jdoucích volebních období. Do budoucna se proto obává, aby se politické instituty nestaly prostředím pro skryté financování politických stran. Podle Berga se reformou dohání pouze to, co jinde už dávno funguje. Zelení jsou nakloněni ještě progresivnějším debatám.

Vzácná shoda na závěr: zrušme dary od právnických osob

Na závěr diskuze zazněla v sále poněkud vzácná shoda mezi zúčastněnými politiky. Ani jeden ze zástupců politických stran (KSČM, ODS, Piráti, Zelení) by neměl problém s tím, pokud by nebylo možné, aby dary politickým stranám poskytovaly právnické osoby. Nutno podotknout, že v kombinaci s aktuálně schváleným 3 milionovým limitem pro dar od jednotlivce nebo firmy za rok, by se jednalo o zcela novou situaci.

Navíc v situaci, kterou v debatě lehkou matematikou nastínil Martin Novotný. Na příkladu ODS zmínil, že v minulosti měla přibližně 20 tisíc členů, kteří platili v průměru členský příspěvek ve výši 500 korun. Ačkoli jsou členské příspěvky jedním z nejčistších způsobů financování politických stran, s trendem neustále se snižující členské základny se jedná o naprosto nedostačující způsob na pokrytí volebních nákladů.

[fb_button]