FPTP, First-past-the-post, také známé jako systém prvního v cíli nebo prvního na pásce. FPTP patří mezi většinové volební systémy a je ve světě hodně rozšířen. Nejznámější případy jsou volby do dolní komory ve Velké Británii, USA a Kanadě.
Charakteristiky systému
[list type=“arrow“]
- Volba je jednokolová – vítěz je znám hned po prvním kole volby
- Volba probíhá v jednomandátovém volebním obvodě – ve volbách se soutěží pouze o jedno křeslo v jednom volebním obvodě resp. zvítězit může jen jeden kandidát/strana
- Vítězem se stává kandidát s nejvyšším počtem hlasů
Z hlediska aktu volby je pro voliče systém jednoduchý, volič vybírá kandidáta, kterého preferuje. Systém je také nenáročný na zjišťování výsledků. Jednoduše se spočítají všechny hlasy a kdo jich má nejvíce, tak vyhrál. Nedochází k žádnému přepočítávání anebo přerozdělování hlasů. Výsledky jsou tak i transparentní.
Pro svou jednoduchost se hodí i do zemí s nižší gramotností, kde bývají kandidátní lístky vyvedeny v podobě piktogramů (Indie).
Co systém způsobuje
[list type=“arrow“]
- Mění volby v soutěž dvou nejsilnějších stran
- Podreprezentovává třetí strany
- Podreprezentovává menší strany (pokud se ovšem nejedná o strany s koncentrovanou regionální podporou v u určitém teritoriu)
- Ztěžuje přístup nových stran do systému
- Podporuje strany, které mají co největší pole působnosti, jestli už se jedná o programové, teritoriální anebo funkcionální
- Produkuje jednobarevné vlády (ne vždy tomu tak ale musí být)
- Produkuje jednobarevné opozice (ne vždy tomu tak ale musí být)
- Vytváří vztah mezi kandidátem a jeho volebním obvodem
- Strany nominují do voleb kandidáty, kteří mají nevětší šanci oslovit místní elektorát
- Umožňuje zvolení nezávislých kandidátů
- Produkuje množství hlasů, které nejsou převedeny na mandáty = propadlé hlasy (tzv. wasted voters)
- Je náchylný k volebním manipulacím, hlavně s hranicemi volebních obvodů (gerrymandering) a počtem voličů v obvodech (malapportionment)
- Redukuje zastoupení extrémistických stran
[/list]
Aplikace systému
FPTP vytváří ohromné disproporce mezi vítězi a poraženými. Je to tedy volební systém vhodný pro elekci sborového zastupitelského orgánu, nikoli pro jednomandátové úřady. FPTP se hodí pro země s delší tradicí tohoto způsobu volby (bývalé britské území) a země zvyklé na vyšší kompetitivnost, kde nezastoupení určitých skupin nevyvolá ostré reakce.
Nevhodně byl tento systém zvolen pro volbu prezidentů některých latinskoamerických zemí. Pakliže na tento post kandiduje 6 osob, může volební zisk dopadnout v poměru 18-16,4-16,4-16,4-16,4-16,4. Vítěz tedy získal ani ne o celé dvě procenta více, než druhý kandidát. Podstatnější je ovšem fakt, že 82 % voličů volilo pro někoho jiného, tedy proti vítězi voleb.
Takto zvolený prezident tedy disponuje velmi slabým mandátem a podstatná část veřejnosti se může oprávněně cítit, že toto „není jejich kandidát“. Tento fakt vytvářel napětí ve společnosti, které někdy končilo vojenským převratem. V současnosti se od tohoto způsobu volby pro jednomandátové úřady upouští.
Mnoho akademiků přiznává FPTP podíl na vytváření bipartismu, nicméně samotný FPTP k vytvoření bipartismu nestačí.