Obě nejmocnější politické strany ve Francii poprvé pořádaly otevřené primárky po vzoru Spojených států. Z primárek vzešli ti nejradikálnější kandidáti, mezi kterými září „konzultant lidu“ Emmanuel Macron, jenž pro mnohé představuje zlatou střední cestu. Poprvé v historii se také konaly prezidentské debaty před prvním kolem. Všichni uchazeči o prezidentský mandát se snažili o moderní komunikaci a nezapomínali bojovat s diskutovanými fake news. Macronova oblíbenost mu zajistila postup do druhého kola voleb, ve kterém se o prezidentský post utká s Le Pen.
[fb_button]
Do letošních prezidentských voleb vyslali voliči pravice Françoise Fillona, kterého si vybrali v historicky prvních otevřených primárkách. Pravice se takto rozhodla, aby proti populární Le Penové postavila jednoho silného kandidáta a dál už hlasy pravicových voličů netříštila.
Kandidátské debaty sledovalo až 5 milionů lidí a v druhém kole primárek hlasovalo 4,4 milionů lidí. Pravicoví kandidáti se tak nejen zviditelnili, ale díky manipulačnímu poplatku ve výši dvou eur povinného pro každého voliče, se zaplatila organizace celých primárek a také část Fillonovi volební kampaně. Účast v primárkách levice byla méně než poloviční.
Letos poprvé byly také organizovány televizní debaty kandidátů před prvním hlasovacím kolem. K první debatě byli přizváni pouze ti nejsilnější (dle průzkumů). Debata byla velmi profesionální a obešla se bez osobních přestřelek.
Byl však velmi kritizován fakt, že do ní nebylo pozváno všech 11 oficiálních účastníků. Na základě této kritiky byla následující debata pro všechny. 11 kandidátů však bylo velmi těžké zorganizovat a debata začala být po první půlhodině nepřehledná. Poslední třetí debata se měla konat 20. 4. a měli se jí opět zúčastnit všichni účastníci prezidentského klání. Po předešlé zkušenosti se ale mnozí z nich zdráhali do debaty přijít a vystavit se nařčením, která by nebylo možné do voleb případně vyvrátit. Nakonec byl zvolen formát 15 min. individuálních interview, ve kterých se kandidáti měli šanci postupně a v klidu vyjádřit ke svým voličům.
Konzultant lidu Emmanuel Macron
Bývalý člen Socialistické strany a také bývalý ministr hospodářství za vládnutí Françoise Hollanda, se rozhodl založit vlastní hnutí En Marche ! s cílem stát se v roce 2017 dalším francouzským prezidentem. V době, kdy ve Francii vládne všeobecná nechuť k politice a k tradičním politickým stranám, se tento mladý politik prohlašoval za nadstranického konzultanta lidu, který chce prosazovat jedině takový program, o kterém si bude jistý, že bude odrážet reálné problémy francouzských občanů. S tímto cílem spustil na jaře roku 2016 rozsáhlou door-to-door kampaň, ve které se Francouzů dotazoval, jaké jsou jejich vize a přání pro Francii do budoucna.
Macron tak vytvořil svůj volební program jako lékař stanovuje pacientovi léčbu. Podle něj je totiž třeba nejprve pacienta řádně vyslechnout, analyzovat jeho problémy, stanovit diagnózu a pak teprve přejít k léčení. Tím zaujal zcela opačný postoj vůči ostatním kandidátům, kteří z pozice lídrů a zastánců mnohaletého diskurzu předkládali svým voličům programy již hotové.
Tento lékař lidu však svůj program ušil na míru pouze těm voličům, kterých se dotazoval, a dotazoval se pouze těch, u nichž měl šanci uspět. K tomu mu dopomohl program 50+1 poskytovaný pařížským startupem Liégey Muller Pons, jenž na základě zpracování tzv. big data (sociodemografických charakteristik a minulých volebních preferencí) tento potenciální elektorát vygeneroval.
Marine 2017 se distancuje od svého příjmení i Národní fronty
Již několik let se Marine Le Penová, předsedkyně krajně pravicové Národní fronty, snaží svou stranu zbavit stigmatu extremismu, nálepky, kterou jí v minulosti nalepil její otec Jean-Marie Le Pen. Národní fronta se poslední dobou těší velké popularitě, ale mnoha lidem její radikální program stále nahání hrůzu.
Průzkumy také ukázaly, že i samotná Le Penová je dvěma třetinám Francouzů nesympatická a vzbuzuje v nich úzkost. Aby tak měla šanci na úspěch v prezidentských volbách, bylo třeba tuto vizáž změnit a pravicová extremistka tak přišla s umírněnější a smířlivější image.
Její oficiální logo zobrazuje nápis „Marine présidente“ (prezidentka Marine), stejně tak se i v názvu jejího webu objevuje pouze marine2017.fr. Šéfka Národní fronty se tím snaží odříznout jak od příjmení Le Pen připomínajícího jejího otce, tak rovněž od samotné strany, na kterou její web nijak graficky neodkazuje.
Podobně postupují i republikán François Fillon s webem Fillon2017.fr či socialista Benoït Hamon s benoithamon2017.fr. V jejich případech se nejedná o mírnění vizáže, ale zkrátka o distanc vůči jejich tradičním stranám, jež se aktuálně netěší velké přízni občanů.
Boj s fake news a přímá komunikace s voliči
Téma fake news v dnešní době velmi rezonuje a byla by škoda toho nevyužít, řekli si minimálně všichni hlavní adepti do druhého kola. Fraçois Fillon, Jean-Luc Mélenchon, Marine Le Penová a nakonec i Emmanuel Macron mají na svých webech platformy, které uvádí na pravou míru manipulativní nebo lživá tvrzení tisku či protikandidátů.
Tyto platformy se na webech objevují pod názvy #STOPINTOX, Les Vérités (pravdy) či Désintox. Fillon rovněž poskytuje službu e-force. Pokud se do ní uživatel zaregistruje, bude mu na e-mail zasílán propagační materiál, který může dále sdílet na sociálních sítích. Tento pravicový kandidát čelící od ledna jedné kauze za druhou tak maximálně svým fanouškům zjednodušil šíření pozitivních zpráv, kterých je jinak v běžných médiích pomálu.
V letošních kampaních je také velice populární formát videí, ve kterých kandidáti mluví „na přímo“ se svými voliči. Primárně jim jde o to, aby s voličem navázali co nejbližší vztah, a v druhé řadě, aby žádný prostředník neměl šanci upravit jejich vyjádření.
Seriózněji to pojal např. Jean-Luc Mélenchon, o kterém se mluví jako o prvním francouzském politickém Youtuberovi. Mélenchon od podzimu minulého roku zveřejňuje na Youtube pořad „Revue de la semaine“ (Ohlédnutí za uplynulým týdnem), v němž 20 minut mluví o aktuálních problémech.
Na facebookovém profilu Le Penové pak může kdokoliv nahrát otázku, kterou později šéfka Národní fronty ve veřejném videu přehraje a zodpoví ji. Další kandidáti často pro přímé zodpovídání otázek používají Snapchat. V posledním týdnu před prvním kolem byla spuštěna akce, kdy prostřednictvím Snapchatu zodpovídali otázky všichni hlavní kandidáti. Tuto akci vynechal akorát král Youtube a hologramů Mélenchon. Ten se v únoru ocitnul naráz na meetingu v Lyonu a v Paříži, v hlavním městě však v podobě hologramu. Toto holografické vystoupení patřilo k nejvíce high-tech prvkům kampaní. Záznam z tohoto přenosu má na Youtube nejvíce shlédnutí ze všech ostátních Mélenchonových videí.
Kampaně kandidátů na francouzského prezidenta jdou ruku v ruce s trendy kampaní jiných západních zemí. Po vzorů USA se zde např. konaly otevřené primárky a uspořádalo se mnohonásobně více televizních debat. Aktivněji se také využívají sociální sítě a navazuje se co nejbližší vztah s voliči. I v těchto volbách, stejně jako v amerických, můžeme být svědky čím dál tím častějšího využití tzv. big data k cílení na konkrétní elektorát. Francouzští kandidáti však inovativně zavedli na své weby kategorie bojující s fake news, které pravděpodobně výrazně zasáhly do voleb v USA.
[fb_button]
Externí spolupracovnice IPM. Vystudovala politologii a francouzštinu na Univerzitě Karlově v Praze. Zaměřuje se na politické kampaně a analýzu médií.